po07242017

Last update09:26:55 PM

Font Size

Profile

Menu Style

Cpanel
Back Jste zde: Domů Aktuality Zpravodajství Svátky svatých apoštolů Petra a Pavla a Záštity přesvaté Bohorodice

Svátky svatých apoštolů Petra a Pavla a Záštity přesvaté Bohorodice

Dejvice pravoslavná církev

Oba tyto svátky se staly pro chrám sv. Nikolaje v Dejvicích něčím jako chrámovými svátky:Pavel, jméno duchovního správce tohoto chrámu, faráře Pavla Celiče. Apoštol Pavel - jméno jeho Anděla Strážného na nebesích. V tento den slaví otec Pavel svůj svátek. V den Záštity přesvaté Bohorodice se otec Pavel narodil. Sice se to snažil utajit,ale bylo to velmi těžké. Lidé se k němu jen hrnuli s gratulacemi a dárky. Gratulují nejen příchozí chrámu nebo církevní kolegové,ale i kolegové z práce, učedníci a také například posel Ukrajiny v České republice pan Hricak Ivan Jurevič, který se narodil v Zakarpatské oblasti, stejně jako o.Pavel. Ale příchozí samosebou nenavštěvují chrám jen kvůli gratulacím,lidé se chtějí také dotknout Blahodi namodlené v chrámu sv.Nikolaje.
Vzpomeňme, tento chrám stejně jako chrám na Olšanech je přímým pokračování modlitebních tradic Ruského národa ještě před revolucí.,,Zde je Ruský duch, zde Ruskem voní,“takto se o tomto velmi vymodleném chrámu mluví. Dlouho zde byl duchovním správce Michail Vasněcov,který byl rukopoložen v faráře samotným arcibiskupem Sergijem Pražským. Také zde sloužili všichni metropolité počínaje Elevferijem a blaženým Kryštofem konče. Poprvé,ještě při protojereji Vasnecově zde byla založena církevní škola.

Své poslání duchovního správce v chrámu sv.Nikolaje otec Pavel vnímal s menšími obavami. ,,Věděl jsem kam jdu.Věděl jsem,kdo sloužil přede mnou a svých předchůdců si velmi vážím. Avšak musím se přiznat:trochu jsem se obával, jestli to vůbec zvládnu.“

Na tuto otázku nám odpověděl sám život. Otec Pavel se stál velmi oblíbeným mezi návštěvníky chrámu.

Den svatých Petra a Pavla-pracovní den,ale chrám byl plný. Všichni byli svátečně oblečení a připraveni ke gratulacím.

Po bohoslužbě byl již připraven sváteční stůl. Přesněji řečeno,několik stolů. Jeden,za který se v minulosti vše vešlo by v současnosti nestačil. Pohoštění bylo připraveno na vyzdvižených stolech - policích přímo nad lavicemi,které jsou velmi hezké a praktické, z dubu. V celku,chrám za otce Pavla jen kvete:překrásné koberce, místo již starších židlí ,lavice a nad nimi sklápěcí police,na které,když jsou sklopené si můžou návštěvníci chrámu položit své věci. Najednou se chrám stal o mnoho prostornějším a je zde více míst k sezení. Toto všechno jsou nápady samotného otce Pavle. Po je jeho nákresech a pod jeho koordinací byly zhotoveny tyto úžasné lavice - stoly.

Příchozí gratulovali otci Pavlu a jejich gratulace zněly takto :

,,Otce Pavla znám 20 let,“říkala statná zpěvačka Alexandra.,,Tehdy byl mladý,štíhlý krasavec, který zpíval v církevním sboru. Jeho hlas byl stejně krásný jako on sám. Potom,když se začaly provádět bohoslužby v chrámu Na Slupi,otec Pavel přispěl do církevního sboru svým hlasem tam. V tomto chrámu je velmi zvláštní mužský sbor,který splňuje rusínské nápěvy. Také jsem tento sbor poslouchala. Silné mužské hlasy naplňující vše božskou silou a unášející od všech neduh a problémů,a jejich zničené ruce svědčící o jejich nelehkém světském životě.“ Potom,už na svátek Záštity přesvaté Bohoridice na mojí prosbu vypráví otec Pavel o sobě sám.

Otec Pavel se narodil a vyrůstal v Zakarpatské vesnici Lazy,nacházející se v Tjačivském okresu,v věřící rusínské rodině. Mimochodem,Rusíni,tedy ti,se kterým jsem měla příležitost se setkat se velmi odlišují svojí krásou,pobožností a vděčností. Svatě chrání své tradice,kulturu a tvoří zvláštní národ,jehož kořeny patří k jednomu z nejvíce rozšířenějších národů v Zakarpatském kraji.
Od mladých let Pavel pracoval velmi náročně po fyzické stránce a v tuto dobu také sloužil a pomáhal v chrámu. Absolvoval duchovní školu v Mukačevě a potom,v roce 2006 úspěšně dokončil Kyjevskou duchovní akademii. Do Prahy přijel s manželkou Annou,také Rusínkou,na počátku devadesátých let. Hned začal pracovat. Nejdříve na stavbě a zanedlouho v firmě Coca Cola,kde získal velmi dobrou reputaci. Samozřejmě v prvních dnech po příjezdu do Prahy Pavel navštívil chrám. Volbou osudu to byl chrám sv.Nikolaje v Dejvicích. Bohoslužbu prováděl vladyka Dorotej a žalmistou byla jak i dnes mnoholetá starostka tohoto chrámu-Elena Ivanovna Musatová. K mladému muži z Zakarpatského kraje se zachovali velmi laskavě,přívětivě. Za nějaký čas vladyka,který byl k lidem velmi vnímavý si všiml,že Pavel hezky zpívá. Nabídl mu stát se diakonem v chrámu Na Slupi a zanedlouho jej také v diakona rukopoložil. Otec Pavel se stal regentem sboru. Nenechával práci na Coca Cole,kde je práce pro výdělek. Vlastně,práce je tam z nejvyšší částí fyzická,ale Pavel ji nedělal jen pro peníze,ale také pro svědomí. U Pavla se objevili učedníci,kteří přicházejí do chrámu i dnes a nepřestávají děkovat.

V faráře rukopoložil otce Pavla už vladyka Kryštof a při prvních příležitostech otec Pavel sloužil Na Slupi,kde bylo vše známé,domácí. Do chrámu sv.Nikolaje otec Pavel přišel na žádost vladyky Kryštofa před 7 lety. Vše bylo velmi jiné a trochu cizí. Vztahy byly napjaté. Starostka Elena Ivanovna Musatová ,pro kterou tento chrám znamenal domov,rodinu a nejsvatější místo na zemi,si na otce Pavla pomalu zvykala až nakonec pochopila,že otec Pavel je farářem od Boha. ,,Nejdříve ke mně Elena Ivanovna,která byla vzorovým příkladem skromnosti,oddanosti a také chranitelkou tradic tohoto chrámu nebyla nejdůvěřivější (někdy mi nenechávala ani klíče od chrámu).Ona je živou historickou památkou,která má všechny vzpomínky na bohoslužby,které byly odslouženy protojerejem Vasněcovem a vladykou Dorotejem.“ Říká mitroforný(ano,už mitroforný) duchovní správce chrámu sv.Nikolaje. Za krátkou dobu se vztahy s příchozími do chrámu velmi zlepšili a v současnosti je chrám ve všech koutcích plný. Příchozí jsou různých věkových kategorií. Je zde mnoho dětí. To je také díky tomu,že se otec Pavel aktivně účastní života nedělní školy. Speciálně pro děti otec Pavel provádí bohoslužby, učí je pomáhat v oltáři a zpívat ve sboru. Také stojí za zmínku jak krásně zpívá sbor v Dejvicích, kterému otec Pavel-bývalý sbórista a také bývalý regent v dnešní době věnuje hodně svého času.

Když mluvíme o zásluhách otce Pavla je nutno také říci o zásluhách jeho mátušky. „Je velmi pořádná a hospodářská, “říká s hrdostí v hlase o své manželce otec Pavel. ,,Když něco dělá,vše hoří u ní pod rukama. Tento chrám je pro ní domovem stejně jako pro mne. Vše zde,jako u sebe doma uklízí a vše se blyští. Také ještě chodí do práce. Vstává velmi ráno a jde do jídelny,kde je zaměstnaná. A velmi dobře vaří.“ Největší hrdostí otce Pavla a mátušky je jejich dcera Pavlyna. Hezká,chytrá a také velmi snaživá. V gymnáziu,kde studuje třetí rok má samé jedničky. Nedávno byli její gramotností všichni její spolužáci a učitelé udiveni. Čtvrtletní soutěžní diktát napsala jako jediná bez chyby. Potom dělala prezentaci týkající se druhé světové války. Našla pamětníka a podle jeho vyprávění sepsala vyprávění,které zvítězilo mezi ostatními. A tak odměnou byly 4000 Kč. Dále soutěžila v běhu za Prahu 3 a také první místo za které získala dalších 5000 Kč. Já jsem také velmi ráda za tuto skromnou,sympatickou a velmi obdařenou dívku. Návštěvníci chrámu mají výborné vztahy se všemi členy rodiny otce Pavla.
Otec Pavel musí jako ostatní duchovní správci mnoho pracovat, jako pravidlem fyzicky,proto má otec Pavel pracující ruce.
Ve dny svátků,hlavně v den svátku nebo na narozeniny otce Pavla je chrám naplněn ze všech směrů. Po bohoslužbě následuje pití čaje a gratulace. Pití čaje je však také tradici tohoto chrámu,která započala již za protojereje Vasněcova. Pití čaje prý sbližuje lidi. Sbor zazpívá na počest otce Pavla duševně Mnoga léta a připojují se všichni přítomní.
Sám otec Pavel pozvedl svou číši za vladyku Kryštofa a všichni ho horoucně podpořili. V otci Pavlu,jak ostatně i v ostatních farářích pravoslavné církve různých národností,kteří slouží v Českých zemích a na Slovensku má vladyka Kryštof naději hluboko oddanou svému řemeslu. ,,Všichni jsme součástí pravoslavné církve v Českých zemích a na Slovensku. Jsme jedna velká rodina v čele s naším námi oblíbeným metropolitou Kryštofem“.

Myslím,že neudělám chybu,když řeknu,že otci Pavlu se povedlo ochránit v chrámu svatého Nikolaje jeho hlavní vlastnost: duch předchozí ruské Církve. V odpovědi na gratulace pronesl :,, Velmi si vážím mých předchůdců v tomto chrámu a budu se snažit všemi možnými silami zde udržet i předchozí tradice-ať se stanou i tradicemi budoucími. Jsou pro mě svaté.

Přidávám se ke gratulacím k návštěvníků chrámu svatého Nikolaje a přeji otci Pavlu mnoha a blahá léta.
červenec-říjen 2012
Praha
Elena Filipovič