07212017

Last update09:26:55 PM

Font Size

Profile

Menu Style

Cpanel
Back Jste zde: Domů Aktuality Zpravodajství Věřící i duchovní chtějí návrat vladyky, biskupové ne

Věřící i duchovní chtějí návrat vladyky, biskupové ne

Hlava světového pravoslaví na návštěvě v ČR. Místní církev uprostřed boje o moc

Nejvyšší autorita světového pravoslaví Bartoloměj přijíždí do České republiky v době, kdy uvnitř místní církve probíhá boj o převzetí moci kvůli více než miliardě korun z církevních restitucí. V důsledku toho církev stále nemá pražského arcibiskupa ani metropolitu, ale návrat odstoupivšího vladyky Kryštofa odmítá.

Čeští a slovenští pravoslavní křesťané slaví významné jubileum 1150 let cyrilometodějské mise a 1700 let svobody křesťanství ve stavu probíhající převzetí moci v církvi. Místo oslav nemají zvoleného pražského arcibiskupa ani metropolitu. Středeční návštěva Bartoloměje tak bude poznamenána velkým problémem českého pravoslaví. Podle důvěryhodného zdroje redakce vše začalo 2. dubna spiknutím proti pražskému arcibiskupovi Kryštofovi, kdy byla do televize a médií vypuštěna obvinění.

Záměrné a křivé obvinění na začátku půstu

Arcibiskup pražský a metropolita českých zemí a Slovenska byl záměrně na začátku posvátného období předvelikonočního půstu křivě obviněn z porušení celibátu a posléze rezignoval, jak sám uvedl, pro klid v církvi, přičemž v abdikaci napsal, že pokud ho církev povolá zpět, je ochoten pro ni opět pracovat. Kryštofa nyní zastupuje olomoucko-brněnský arcibiskup Simeon. Jde o snahu skupiny lidí získat moc v církvi a kontrolu nad 1, 2 miliardy korun z církevních restitucí, aby mimo jiné bylo možné splatit část investic, které do československé církve v uplynulých letech vložilo Rusko.

Věřící i duchovní chtějí návrat vladyky, biskupové ne

Značná část věřících i duchovních si přeje návrat vladyky Kryštofa. Potvrdila to i petice na webovém serveru www.christofor.cz. Biskupové však návrat vladyky Kryštofa odmítají. Podle důvěryhodného zdroje redakce by se novým kandidátem na pražského arcibiskupa pro příští volbu měl stát michalovsko-košický arcibiskup Juraj, který má údajně blízko k Marku Krupicovi i patriarchovi Bartolomějovi. V posledních měsících měl totiž Juraj několikrát prokazatelně navštívit konstantinopolský patriarchát v Istanbulu.
Cílem těchto návštěv údajně bylo zjistit možnosti vytvoření samostatné slovenské jednotky (tomos), což by zjednodušilo realizaci českých církevních restitucí a otevřelo Jurajovi možnost získání kromě postu pražského arcibiskupa také metropolity českých zemí. V sobotních volbách neúspěšný Marek Krupica by se pak mohl stát pomocným biskupem (vikářem) pražského arcibiskupství.

Církev prý dělení nezvažuje

Dělení uvnitř církve se má pak projednávat během návštěvy patriarchy Bartoloměje. Arcibiskup Juraj nám ale na tyto informace pocházející zevnitř církve odpověděl takto: „S patriarchou Bartolomějem o jakémsi dělení naší místní církve na českou a slovenskou část hovořit určitě nebudeme. Jsem přesvědčen, že se současnou krizi uvnitř naší místní církve podaří vyřešit zvolením nového arcibiskupa pražského a českých zemí, který se stane spolu s arcibiskupem prešovským a Slovenska jedním ze dvou kandidátů na post jejího nejvyššího představitele, tedy metropolity českých zemí a Slovenska. Ostatně z hlediska církevního práva není Slovensko nijak podřízeno české části církve; na základě dosud platné ústavy jednotlivé části naší církve působí vzhledem k odlišnému právnímu řádu obou zemí víceméně jako autonomní jednotky,“ řekl ParlamentnímListům.cz arcibiskup Juraj.

Podle něj by byla nesmírná škoda, aby apoštolská a historická návštěva biskupa církve, která k nám vyslala sv. Cyrila a Metoděje, byla zastíněna podivnými spekulacemi, které marginalizují význam pobytu konstantinopolského ekumenického patriarchy Bartoloměje v České republice během jubilejního cyrilometodějského roku.

„Naše církev možnost dělení nezvažuje. Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku patří do rodiny autokefálních, tedy ze správního hlediska na sobě nezávislých církví. Do našich vnitřních záležitostí nezasahuje ani Konstantinopol, ani Moskva, ani Bělehrad, ani Atény, ani Varšava, ani Sofie, ani Lefkósie... Mohl bych ve výčtu pokračovat. Restituce jsou prozatím záležitostí pouze české větve církve; jako biskup na Slovensku se necítím být kompetentní ani dostatečně poučený o problematice českého zákona o majetkovém narovnání, takže se k této otázce nemohu vyjádřit,“ doplnil Juraj.

Povolají biskupové vladyku zpět?

Není to ale tak jednoduché, jak odpověděl arcibiskup Juraj. Nezávislost (autokefalitu), o které v odpovědi mluví, totiž podle našeho zdroje místní církev dostala v roce 1998 potvrzenou právě od konstantinopolského patriarchátu, který ji také může zrušit. Proto bude zajímavé sledovat, jaký bude mít návštěva patriarchy Bartoloměje průběh a jestli v příštích volbách bude Juraj kandidovat na pražského arcibiskupa, nebo jestli biskupové zanechají pokusů o další kola voleb a povolají vladyku Kryštofa zpátky do úřadu.

Chtějí držet bývalou i současnou hlavu církve stranou

Vladyka Kryštof se programu návštěvy patriarchy Bartoloměje, který má redakce k dispozici, nezúčastní. Stejně tak jeho dočasný zástupce Simeon. Jak je patrné z vyjádření hodonínského biskupa Jáchyma, biskupové chtějí o problémech uvnitř církve před patriarchou Bartolomějem referovat pro sebe výhodným způsobem, a tak budou pro jistotu držet bývalou i současnou hlavu církve stranou. „Dále nechceme patriarchu Bartoloměje, jako vzácného hosta, vystavovat zbytečným konfrontačním a nepříjemným otázkám, které se ho stejně netýkají,“ reagoval na dotazy redakce ohledně neúčasti Kryštofa na oslavách biskup Jáchym, který kromě toho také neúčast arcibiskupa Simeona zdůvodnil jeho vysokým věkem a údajným špatným zdravotním stavem.

Kdo je ekumenický patriarcha Bartoloměj a pravoslavná církev?

V letošním roce oslavujeme nejen 1150 let od příchodu Cyrila a Metoděje, ale také velké jubileum 1700 let svobody křesťanské víry. V roce 313 totiž římský císař Konstantin vydal v Miláně dekret, který pro křesťany znamenal konec pronásledování. V této době bylo také hlavní město Římské říše přeneseno do Konstantinopole (dnes Istanbul) a proto se Konstantinopol jmenuje také Nový Řím. V této době bylo na světě 5 křesťanských patriarchátů. Byla to velká města, kam se křesťanství dostalo misijní činností svatých apoštolů. Byla to města Řím (patriarchát založený sv. Petrem), Konstantinopol (sv. Ondřej), Alexandrie (sv. Marek), Antiochie (také sv. Petr) a Jeruzalém (prvotní církev).

V prvním tisíciletí všechny patriarcháty spolupracovaly a kolektivně rozhodovaly jako jedna církev. V roce 1054 ale došlo k roztržce mezi římským papežem a konstantinopolským patriarchou, která skončila vzájemným exkomunikováním. Rozkol křesťanského západu a východu byl definitivně zpečetěn vypleněním Konstantinopolu křižáckým vojskem v roce 1204. Řím potom pokračoval vlastní cestou jako římskokatolická církev a čtyři východní patriarcháty pokračovaly ortodoxní (česky pravoslavnou) cestou. Konstantinopolský patriarcha dnes v ortodoxním světě platí za hlavu východní církve podobně jako v západní církvi římský papež, ale nemá nad ostatními patriarcháty a samostatnými církvemi absolutní primát, protože východ na rozdíl od západu rozhoduje kolektivně. Ale i tak jsou pravomoci konstantinopolského patriarchy velké, protože například nejvyšší shromáždění (synod), kterému předsedá, může místním pravoslavným církvím udělovat samostatnost a také ji může odebírat.

Po dobytí Konstantinopolu v roce 1453 a dále pak po dobytí celé jihovýchodní Evropy muslimskými Turky došlo k situaci, kdy jediná svobodná pravoslavná církev byla v Rusku. Tam je dnes největší a nejbohatší pravoslavná církev na světě. Z ruského pohledu je Moskva považována za třetí Řím a ruští carové jsou považováni za pokračovatele byzantských a římských císařů.

V moderních dějinách dochází ke sbližování pravoslavné a římskokatolické církve. Římský papež František a konstantinopolský patriarcha Bartoloměj plánují na rok 2014 v době 50letého jubilea odvolání vzájemné exkomunikace z roku 1964 společnou návštěvu Jeruzaléma. Moskevský patriarchát se ale těchto snah o sbližování východní a západní církve neúčastní.

Návštěva patriarchy Bartoloměje je pro nás a také pro celou Evropu velmi významná, protože se váže k jubileu 1150 let od mise Cyrila a Metoděje v roce 863, kdy ještě existovala jednotná církev. Cyril a Metoděj byli uznáni římským papežem Janem Pavlem II. za svaté patrony sjednocené Evropy a na východě jsou uznáváni jako svatí apoštolové Slovanů. Kromě shody západní a východní církve na odkaz Cyrila a Metoděje je třeba připomenout, že přestože byli byzantští Řeci, tak Cyril je pochovaný v Římě a Metoděj získal arcibiskupský titul z rukou tehdejšího římského papeže a sloužil liturgie západním způsobem, jenže používal domácí slovanský jazyk v duchu východní tradice. Toto je z dnešního pohledu velmi moderní přístup a proto je odkaz Cyrila a Metoděje vzorem, jak by se v budoucnu mohly narovnávat vztahy mezi západní a východní křesťanskou církví.


Parlamentnilisty.cz, Autor: Petr Kupka, 22.5.2012