05262017

Last update09:26:55 PM

Font Size

Profile

Menu Style

Cpanel
Back Jste zde: Domů Aktuality Zpravodajství Estébácký udavač J. Šuvarský (krycí jméno Aspirant) ztratil veškerou soudnost

Estébácký udavač J. Šuvarský (krycí jméno Aspirant) ztratil veškerou soudnost

Estébácký udavač Šuvarský

Svět se zbláznil – o. Aspirant káže o svobodě, demokracii, slušnosti a svědomí

Na facebookové stránce jednoho z nadšených přívrženců vladyky Jáchyma jsem našel videonahrávku z dnešního kázání o. Aspiranta v katedrálním chrámu v Praze, u příležitosti svátku svatého mučedníka Gorazda II. Níže je přepis této videonahrávky s kázáním.

„A jak jsme se radovali, že přichází nová svoboda – v osmdesátém devátém roce. Přichází svoboda, přichází demokracie. Ale neuvědomili jsme si, že svoboda a demokracie mají určité limity. Že svoboda a demokracie je pro slušné lidi. A ne, že svoboda demokracie znamená, že budeme překračovat všechna pravidla slušnosti, pravidla církevní, pravidla ústavní, a nejenom to, ale pošlapání Desatera Božích přikázání. A toto všechno se u nás děje. Já jsem rád, že jste přišli do katedrálního chrámu. Říkám vám to jenom proto, abyste se zamysleli nad osudem naší Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku. A věřím, že biskup Gorazd, který za nás oroduje u Pána Boha, a, věřte mi, že Pán Bůh všechno vidí a slyší a dívá se do svědomí lidí. Jestli svědomí lidí existuje. Protože také je krásný výraz, ne v naší teologii, ale je výraz „spáleného svědomí“. A když má člověk spálené svědomí – necítí nic… chodí, usmívá se, chodí do chrámu, přijímá…
Takže bych byl rád, aby vladyka mučedník Gorazd byl s vámi, aby vás doprovázel, aby vás chránil, a aby tato Církev nepřišla vniveč a ve zkázu.“

Dlouholetý STB placený udavač, člověk bez svědomí (když popisuje spálené svědomí – člověka formálně s duší, ale prakticky bez ní, tak dobře ví, o čem mluví, lépe než kdokoli jiný). Mnoho zničených životů slušných lidí, mnoho podivných finančních toků… Ví, o čem mluví, byť to říká poněkud „modifikovaně“ (tj. přesně naopak).

Ano, je dost možné, že si v osmdesátém devátém skutečně myslel, že svoboda a demokracie budou jen pro slušné, ovšem samozřejmě se tomu neradoval, ale naopak se bál (mimo jiné i toho, že by mohl skončit v nepěkném zařízení). Avšak brzy zjistil, že tomu tak není, že demokracie a svoboda budou nejen pro slušné, ale i pro každého hajzla, a tak ho strach opustil a on se skutečně – jak sám říká – začal radovat. Radovat, protože zjistil, že i hajzlové se za demokracie mohou mít skvěle, protože – s trochou snahy – mohou parazitovat na svobodě.

Zjistil, že může demokracii beztrestně brutálně znásilňovat a podrobit si veškerá pravidla i lidi – udělat si z nich své loutky, včetně biskupů. A tak bez slitování přejel každého slušného člověka, který mu stál v cestě… a přes 20 let tuto eparchii de facto sám řídil, říkalo se mu „patriarcha pražský“. Řídil všechno – personálie, majetek, finance. Zaměstnával ryze dle svého výběru (ovšem jenom ty nejlepší, samozřejmě, v žádném případě ne své příbuzné a známé, že…). Oddaně „ctil“ památku vladyky Gorazda, a to především tím, že prosadil zřízení památníku, příjmy z kterého tečou kampak asi?… Ale to je přeci v pořádku, koneckonců pro o. Aspiranta je sv. Gorazd jenom záminkou, pro Aspiranta je to ve skutečnosti jeho – tj. Aspirantův – svátek… a sv. Gorazd je pouze jakýmsi „chudým příbuzným“ – jen pro okrasu.

Jeden příklad za všechny: ikona sv. Gorazda byla v rohu, bez jediné květiny.

Nejvíce se bojí pořádku a zákonnosti, bojí se toho, co v tomto kázání pokrytecky hájí. Bojí se biskupa silného duchem, který bude ctít posvátné kánony a vést tuto Církev způsobem tradičním pro Pravoslavnou Církev. Bojí se biskupa, který se nebude bát jeho, nebude jeho loutkou a nebude s ním – Aspirantem – chtít „kšeftovat“. Protože takový biskup bude světlem, které osvítí Aspirantovu tmu a odkryje ho ve vší jeho „kráse“. V Církvi, kterou by spravoval takový biskup, by pro Aspiranta nebylo místo.

Hroutí se mu systém, který vytvořil a který ho živil dlouhé dekády. Proto bije na poplach, panikaří, ječí a neuroticky zmateně blábolí. Zkouší všelijak intrikovat, ale marně. Lže celý svůj život tolik, že svým lžím snad již brzy sám uvěří. Ale vše je marné, neboť to vypadá, že pomalu ale jistě přichází konec aspirantů v Čechách, a s tím i nový začátek, nová naděje pro tuto Církev. Amen.

P.S.: Říkám si, co by udělal sv. mučedník Gorazd, kdyby byl tady s námi na zemi. Vladyka byl znám jako člověk upřímný a rázný… nejspíš by si vzal svou biskupskou hůl a vypráskal Aspiranta z chrámu a z této Církve, i s celou jeho svitou, jakož i sektu vl. Jáchyma.

Zdroj: https://krizevcirkvi.wordpress.com/