so03252017

Last update09:26:55 PM

Font Size

Profile

Menu Style

Cpanel
Back Jste zde: Domů Aktuality

Aktuality

Vladyka Simeon je zpět zapsán na místo správce olomoucko-brněnské eparchie

Ministerstvo kultury České republiky na základě přezkoumání a zhodnocení stavu v Pravoslavné církvi v českých zemích a na Slovensku provedlo dne 21. října 2014 tyto změny v registraci statutárních orgánů:


1. Statutární orgán celé české části církve (pražská i olomouckobrněnská eparchie) není obsazen.
(Výpis z Rejstříku registrovaných církví a náboženských společností)

2. Statutárním zástupcem Olomoucko-Brněnské eparchie se stává vladyka Simeon.
(Výpis z Rejstříku evidovaných právnických osob)

3. Statutárním orgánem Pražské eparchie zůstává otec Marek Krupica.
(Výpis z Rejstříku evidovaných právnických osob)

Otec Marek od dnešního dne již není statutárním zástupcem české části církve. Už nelze uplatnit jeho páteční dohodu s otcem Jáchymem o společném řízení české části naší církve (podepsané memorandum o spolupráci).

Připomínáme, že podle dlouhodobého stanoviska většiny pravoslavných církví na světě v čele s Matkou církví, Cařihradským patriarchátem, dosud nebyl zvolen kanonický arcibiskup pražský a proto nemohl být zvolen ani kanonický metropolita celé československé církve. Církev čekají nejprve volby v Praze a potom volba metropolity.

Do té doby je metropolitním správcem (latinsky: locum tenens, řecky: τοποτηρητής=topotiritís) Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku jeho vysokopřeosvícenost vladyka Simeon, arcibiskup Olomoucko-Brněnský.

Zdroj: Sůl a země

České restituce tunelují Rusové, ozývá se z pravoslavné církve

Lidé dosazení Moskvou ovládli českou pravoslavnou církev a mohou využívat peníze z restitucí pro své zájmy. To tvrdí zástupci českých pravoslavných, kteří o zásah požádali ministra kultury. „V této církvi je řada problémů a přibližujeme se k nějakému rozhodnutí,“ řekl deníku ECHO24.cz Daniel Herman . Zároveň však připustil, že stát zřejmě nemá dostatečné páky, aby zabránil rizikovým scénářům.

Igor Slaninka se letos v létě od svých nadřízených z Prahy dozvěděl, že coby pravoslavný kněz ve své farnosti v Mostě končí. Kromě toho přišel o možnost dále ovlivňovat, co se bude dít s velkou vilou, vinicemi a dalšími pozemky, které patří církevní obci v tomto severočeském městě.

Na tom by nebylo nic mimořádného, kdyby nemovitosti mostecké církevní obce, které patří u pravoslavných k těm nejlukrativnějším, a další církevní majetky v republice nyní podle kritiků neovládli lidé, jež v Česku dosadila Moskva. Česká pravoslavná církev se totiž personálně propojila s takzvaným podvorje, což je zastupitelská organizace ruské pravoslavné církve v České republice a do svého vedení jmenovala funkcionáře, kteří vyhovují ruským zájmům. Na tento vývoj dopisem českému ministrovi kultury upozornil letos v dubnu dokonce patriarcha z Konstantinopole Bartoloměj, který je považován za světovou hlavu pravoslavné církve.

Jednou z kritizovaných změn je například to, že hlavní představitel ruského podvorje sídlícího v Karlových Varech Nikolaj Liščeňjuk, tedy jakýsi pravoslavný „nuncius“ moskevského patriarchy, se stal zároveň zaměstnancem české církve a pobírá mzdu vyplácenou českým státem.

Kromě zásahu v Mostě rozpustilo současné vedení pravoslavné církve mimo jiné také pravoslavnou obec v Ostravě a správu tamních majetků svěřilo nově dosazeným lidem, kteří jsou orientováni na ruský patriarchát v Moskvě, a ne na řecký v Konstantinopoli (tedy v Istanbulu), který měl donedávna v Česku největší vliv.

Ministr: s Ruskem neměla církev nikdy mnoho společného

„Hrozí, že Rusko nyní může ovlivnit i převody peněz v rámci české církve,“ domnívá se Vojtěch Merunka, redaktor pravoslavného webu Sůl země, který byl se zástupci pravoslavné církve na jednání s Danielem Hermanem, jež proběhlo minulý měsíc. Delegaci vedl Simeon, někdejší metropolitní správce pravoslavné církve, kterého současné proruské vedení pravoslavných loni sesadilo.

„Nechceme ohrozit jednání, které vedeme s ministerstvem kultury,“ řekl jeden z členů delegace, který však nechtěl být jmenován. „Mám rodinu a oni jsou schopni všeho,“ tvrdí. Mezi kritiky současného vedení církve se mluví o tom, že původní čeští a slovenští kněží bývají nahrazováni novými z řad imigrantů z Ukrajiny, Ruska a Moldavska, kteří souhlasí s novou promoskevskou orientací. Noví lidé mají mimo jiné rozhodovat o tom, jak se naloží s miliardou korun, kterou česká pravoslavná církev postupně dostane v rámci restitučních náhrad.

„Rusové rozhodně neusilují o naše peníze a nikdy se nevměšovali do našich interních církevních záležitostí. To zní až komicky, aby v porovnání s námi bohatá ruská církev řešila finance naší místní české církve, které sotva zabezpečí náš vlastní chod,“ napsal v e-mailu současný pražský pravoslavný arcibiskup Jáchym, jenž byl zvolen na začátku letošního roku a konstantinopolský patriarcha Bartoloměj ho odmitá uznat.

Moskevský patriarchát v minulosti poskytl na provoz české církve milionové dary, bylo z nich zrekonstruováno například sídlo pražského arcibiskupa Kryštofa. Ten byl veden jako agent StB, ale jeho řídící důstojník mu u soudu dosvědčil, že agentem nebyl.

„S Ruskem a Moskvou neměla česká pravoslavná církev, která tu má dlouhou tradici, nikdy mnoho společného,“ říká ministr Herman. „Koho si církevní subjekty zvolí, je ale plně jejich věc a záleží na nich, jestli to bude člověk etnika španělského, ruského nebo australského. Do toho stát nemůže zasahovat,“ dodává. Podle ministra může jeho úřad pouze přezkoumat, zda bylo po právní stránce v pořádku jmenování takzvaného statutárního zástupce církve, tedy funkcionáře, který má podpisové právo k účtům, na něž přicházejí peníze z restitucí.

„Zkoumají se všechny momenty, které vedly ke jmenování osob. Pokud shledáme, že vše bylo v pořádku, není důvod cokoli měnit, v opačném případě vyvodíme důsledky,“ řekl Herman. „Podle mého názoru je ale v této církvi řada problémů,“ dodal poté.

Zdroj: http://echo24.cz, 14. říjen 2014 | Vladimír Ševela

Světové pravoslaví neuznává a společně ignoruje samozvané uzurpátory Jáchyma a Rastislava

Přípravy velkého všepravoslavného sněmu začaly na pozadí sporů mezi Moskvou a Cařihradem


30. září začala pracovat Cařihradská komise pro kanonické vztahy a mezipravoslavné vztahy, která má za úkol přípravu velkého všepravoslavného sněmu, který se v pravoslavné církvi naposledy konal před 12 stoletími. Pravoslavné církve totiž za poslední všeobecný křesťanský sněm považují II. nicejský koncil z roku 787. Cařihradská komise bude zasedat do pátku 3. října 2014.

Přípravy této události světového významu však komplikují dva problémy. Prvním problémem jsou ambice Ruské pravoslavné církve, která si činí nárok na prvenství mezi všemi křesťanskými církvemi. Patriarcha Kirill se takto vyjádřil 24 září 2014 v chrámu Krista spasitele v Moskvě, když prohlásil, že ruské církvi patří prvenství, které kdysi před velkým rozkolem v roce 1054 náleželo Římskému patriarchátu.


zdroj:
http://www.religion.in.ua/news/vazhlivo/26987-patriarx-kirill-vydvigaet-moskovskij-patriarxat-na-mesto-rimskoj-cerkvi.html

Druhým vážným problémem je situace v naší Pravoslavné církvi v českých zemích a na Slovensku, která jako jediná nebyla pozvána do Cařihradu na přípravy velkého sněmu. Metropolita Hillarion, který je jedním z hlavních aktérů naší krize, projevil hlubokou lítost, že Moskvou uznávaní zástupci naší místní církve nebyli jako jediní ze všech pravoslavných církví na toto shromáždění pozváni. Podle zdrojů blízkých otci Jáchymovi si vladyka Hillarion s otcem Jáchymem často telefonuje a v posledním hovoru otce Jáchyma informoval o neúspěchu své diplomacie, spojené s představou řešení krize v naší místní církvi podle analytiků Oddělení pro vnější církevní vztahy Moskevského patriarchátu.

zdroj:
http://mospat.ru/ru/2014/09/30/news108934/

osobní stránky vladyky Hillariona:
http://hilarion.ru

Problematiku pořadí a vzájemných vztahů pravoslavných církví jsme podrobně popisovali v tomto článku, který se zabýval provokací vladyky Hillariona proti vladykovi Emmanuelovi: Další provokace Ruské pravoslavné církve proti Konstantinopolskému patriarchátu, tentokrát na Ukrajině

Zdroj: Sůl a země, 2. 10. 2014 18:51

Znovuvysvěcení chrámu sv. Anny v Plzni

V neděli 12. října 2014 byl u příležitosti generální rekonstrukce znovuvysvěcen chrám sv. Anny v Plzni. Archijerejskou liturgii vedl metropolitní správce Pravoslavné církve v Českých zemích vladyka Simeon.

Slavnostní bohoslužbu za účasti asi 200 věřících spolusloužili otcové protojerej Jan Polanský, představený chrámu sv. Anny v Plzni, archimandrita Izajáš Slaninka z Mostu, protojerej Jan Beránek z Prahy, diákon Jaroslav Horvath z Mostu, jerej rakouské metropole a exarchátu pro střední Evropu pod jurisdikcí Konstantinopolského patriarchátu univerzitní docent Dr. Alexander Lapin z Vídně, který převzal dar plzeňských věřících pro zástupce patriarchy Bartoloměje ve Vídni vladyku Arsenie, a hypodiákoni z Plzně.

Jako hosté přihlíželi této slavnostní archijerejské bohoslužbě emeritní arcibiskup pražský a primas český římskokatolické církve pan kardinál Miloslav Vlk, náměstkyně primátora města Plzně paní Eva Herinková, redakce televize Noe a pracovníci dalších médií. Po bohoslužbě se v hotelu Continental konal pro hosty i věřící slavnostní oběd.

Vladyka Simeon ve svém kázání mluvil o současné krizi v místní pravoslavné církvi a vyslovil naději, že zlo pomine a budeme se moci zase společně obejmout.

Otec Jan Polanský ve své řeči vyzdvihl spolupráci lidí dobré vůle, která přináší dobré ovoce na rozdíl od planých řečí na pozadí sobeckých zájmů schovávajících se pod pláštíkem pravoslavné víry. Také mluvil o všech duchovních, kteří byli neprávem suspendováni a zbaveni zaměstnání. Otec Polanský tuto zprávu posílá pravoslavným věřícím do všech církevních obcích naší země: "Naši věřící a duchovní jsou dobří lidé, ale mají strach a bojí se, protože vidí, co se kolem nich děje, vidí jak naši církev ničí hrstka samozvanců. Proto posílám tuto zprávu do Prahy, do Ostravy, do Brna, do Jihlavy, do Mostu a všude tam, kde je naše církev v největším ohrožení: Nemusíte se bát, skutečná pravda je jen jedna jako je jen jeden Bůh a pozná se sama podle výsledků. Tou pravdou nejsou plané řeči samozvanců. Po ovoci poznáte je. Každý je však stále vítán v plzeňském chrámu sv. Anny ke společné modlitbě."

Pan kardinál Miloslav Vlk jako host ve své řeči poděkoval za pozvání a řekl, že vladyka Simeon je bez pochybností na základě dopisů Jeho Všesvatosti Ekumenického patriarchy Bartoloměje a podle závěrů Cařihradské komise pro kanonické záležitosti uznávaným metropolitním zástupcem Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku (doslova "locum tenens") a popřál místní pravoslavné církvi, aby krizi brzy překonala. Vyzdvihl také krásu pravoslavné bohoslužby, které byl přítomen a která byla právě v Plzni bohatě doprovázena sborovým lidovým zpěvem v českém a církevněslovanském jazyce.

Neděle 12. října 2014 byla velkým svátkem spolupráce lidí dobré vůle, kteří svými reálnými činy naplňují pravé Kristovo učení. Tito lidé, kteří dokáží dobře pracovat, si také zaslouží svoji práci dobře oslavit. Jejich slavnostní den byl dalším krůčkem k očistě naší Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku od cizích zájmů a nepořádku tak, aby konečně mohla po loňské nešťastné abdikaci bývalého metropolity normálně pracovat a důstojně šířit Kristovo učení pod vedením snad již brzy řádně kanonicky zvoleného arcibiskupa pražského a řádně kanonicky zvoleného metropolity Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku.

Zdroj: Sůl a země

Dodnes nemáme arcibiskupa pražského. A dodnes nemáme metropolitu - prvního archijereje naší autokefální církve.

ZÁKLADNÍ FAKTA

Sleduje faktickou i verbální eskalaci událostí a čta mnohé názory a diskuze jakožto pravoslavný křesťan se i já cítím být povinen přispět osobně k systematizaci faktů a tím i k rozjasnění situace, ve které se naše církev nachází, především pak pražská eparchie.

Ze všech stran slyšíme různé názory, vzájemné (leckdy demagogické) osočování různých názorových skupin ze lží a rozvracení. Ponechme názory stranou a mluvme pouze o faktech. Tak si ta fakta tedy shrňme.

Začneme dvěma základními fakty:

Dodnes nemáme arcibiskupa pražského. A dodnes nemáme metropolitu - prvního archijereje naší autokefální církve.

Leckdo nechápavě namítne - proč? Vždyť přeci máme vladyku Jáchyma, který jako pražský arcibiskup vystupuje? Stejně tak přeci máme vladyku Rastislava, který je v obdobném smyslu metropolitou (pojem metropolita je nadále, aby se předešlo nedorozumění v terminologii, zde používán v duchu terminologie naší místní církve - tj. jako titul kanonicky zvoleného a intronizovaného prvního archijereje naší autokefální církve). Tak jak si někdo může dovolit říct, že ani jednoho nemáme - to je přeci holý nesmysl? 

Abychom si vyjasnili, jaká je faktická situace, tak je třeba si připomenout, KDO se arcibiskupem může stát a zejména pak - JAK se jim může stát? To samé si pak rozjasníme v případě metropolity. 

Ponechme stranou epištoly k Timoteovi (1. epištola, 3. kapitola) a epištolu k Titovi, ačkoli jsou velmi relevantní, a obraťme se rovnou ke kanonickému právu.

I.
POVINNÉ KANONICKÉ POŽADAVKY A ZPŮSOB, KTERÝM SE USTANOVUJE BISKUP

 A: Tomos z roku 1923 (stále PLATNÝ v ustanoveních, která nebyla dotčena pozdějšími změnami) praví:

5/. Nikdo nemůže býti navržen nebo zvolen za episkopa, kdo nemá diplomu pravoslavné bohoslovecké školy a kdo se dříve neosvědčil v nižších stupních kněžských nejméně tři léta, a co do věku ne mladší 30 let. ​​

Tedy je zcela zřejmé, že tu existuje:

  1. podmínka věku,
  2. podmínka minimálně tříleté služby a nakonec
  3. podmínka diplomu bohoslovecké školy, tedy nejen vzdělání a znalostí, ale explicitně DIPLOMU.

Z těchto jasných pravidel Tomos výjimky nepřipouští.

B: Ústava naší církve, která je též pramenem kanonického práva (ale jenom pro naši církev), určuje způsob ustanovení eparchiálního biskupa zcela jednoznačně: 

Čl. 5, bod 1: Kanonicky stojí v čele eparchie eparchiální biskup, volený eparchiálním shromážděním příslušné eparchie.

Prováděcí předpis k článku 5 ve svém prvním bodu říká: 

Kandidáty na eparchiálního biskupa navrhuje eparchiální rada. Jejich kanonickou způsobilost schvaluje Posvátný synod. Z kandidátů schválených Posvátným synodem volí eparchiální shromáždění svého biskupa. Za biskupa je zvolen kandidát, který dosáhl dvoutřetinovou většinu hlasů přítomných delegátů eparchiálního shromáždění. Volba je doživotní. Biskup začíná svou činnost dnem intronizace. Biskup má právo vzdát se své činnosti.

Tedy je naprosto jednoznačné, že jediným způsobem, jak se stát kanonickým arcibiskupem pražským (či v jiné eparchii), je volba na eparchiálním shromáždění pražské eparchie (resp. příslušné eparchie), konkrétně 2/3 kvalifikovanou většinou.

  1. Ústava uznává pouze biskupa kanonického, u kterého jednoznačně vyžaduje volbu způsobem, který je citován výše.
  2. Žádné výjimky z toho ani alternativní způsoby ustanovení biskupa ústava nepřipouští.
  3. Dle ústavy není možné hlasovat písemně (formou tzv. potvrzení), ale pouze standardním způsobem - tj. hlasováním přítomných, které je podle tradice pražské eparchie tajné, protože veřejné hlasování je potenciálně manipulovatelné nátlakem; ostatně například v případě volby metropolity ústava tajnou volbu přímo vyžaduje.

Proč je naše ústava tak důležitá? Protože je pro naši církev pramenem práva kanonického i státního církevního (naše ústava není jenom naším vnitřní kanonickým právem, ale spolu se zákony a dalšími obecně závaznými právními předpisy ČR je i základem úpravy naších vztahů a spolupráce se státem; naše ústava je základem samotné existence naší církve v ČR, její bezpodmínečné dodržování je základní podmínkou mimo jiné pro vyplácení vyrovnání a příspěvků od státu). Když není biskup zvolen podle ústavy - tak biskupem není vůbec, i kdyby měl deset razítek a tisíc vizitek. Není biskupem ani podle kanonického práva - tj. pro nás a sesterské církve a není jím ani pro český stát (vládu a státní správu ČR). Námitky, že ústava byla porušována i v minulosti jako argument samozřejmě neobstojí, to je nesmyslné.

II.
FAKTICKÁ KANONICKÁ REALITA A POSTOJ SESTERSKÝCH CÍRKVÍ

Někdo ale stejně namítne, že toto je jenom "názor". Tak si tedy shrňme ještě další fakta.

Vladyku Jáchyma arcibiskupem pražským neuznává Ekumenický patriarchát a drtivá většina ostatních pravoslavných církví.

Důkazem je komuniké Ekumenického patriarchátu, rovněž pak dopis Jeho Svatosti Bartoloměje Ministerstvu kultury. V komuniké se praví:

"Provedení voleb nového primase církve po odstoupení z trůnu arcibiskupa Kryštofa bylo učiněno bez uznání Ekumenického patriarchátu a dalších pravoslavných církví z důvodu rozpoznaných nekanonických skutků při těchto volbách."

 Co to jsou za "nekanonické skutky"? Volba metropolity má dle naší ústavy základní požadavek: dva konkrétní kandidáty – kanonického arcibiskupa pražského a kanonického arcibiskupa prešovského (bod 4. prováděcího předpisu k čl. 2). Nelze tedy volbu provádět s jedním kandidátem nebo s jinými biskupy než z těchto dvou kateder (jakožto kandidáty) a v neposlední řadě volbu primase nelze provádět v případě, že jeden či oba kandidáti nejsou kanonickými biskupy.  A my jsme v okamžiku volby měli a dodnes máme nekanonického arcibiskupa pražského, takže nemáme žádného arcibiskupa pražského. Proč nekanonického? Protože nebyl ustanoven v souladu s kanonickým právem - ústavou (navíc je i jinak kanonický nezpůsobilý, o čem bude podrobněji psáno dále). Proto ho Ekumenický patriarchát a většina církví neuznává, proto neuznává i volbu metropolity a proto neuznává vladyku Rastislava jakožto "primase" naší autokefální církve. V pravoslavné církvi platí: nekanonicky ustanovený biskup = žádný biskup.

Ve svém oficiálním dopise ministrovi kultury České republiky píše Patriarcha Bartoloměj: 

V důsledku toho neuznáváme úkony, které si Pravoslavná Církev v českých zemích a na Slovensku označuje za kanonické. Měli bychom také zdůraznit, že "primas" uvedené Církve nebyl pozván na zdejší Synaxis hlav všech Pravoslavných Církví začátkem března. Vyloučení ze Synaxis jasně ilustruje vážnost celé věci, neboť "primas" je tak izolován od zbytku pravoslavného světa.

Dále Patriarcha dodává:

"Tyto nekanonické a neetické skutky ze strany Hierarchů Pravoslavné Církve v českých zemích a na Slovensku, kteří jsou nyní v úřadu, hluboce rmoutí Ekumenický Patriarchát i nás osobně. Nezodpovědnost, nezralost, nedostatek soudnosti a církevního étosu ve správě místní Církve poškozuje jednotu celé Pravoslavné Církve. Ekumenický Patriarchát bude, třebaže mu to působí bolest, považovat nadále úkony Pravoslavné Církve v českých zemích a na Slovensku za nekanonické, dokud nebude nalezeno kanonické řešení. Věříme, že civilní orgány Vaší země budou na tuto situaci brát zřetel při rozhodování ve věcech uznávání církevních orgánů ze strany státu."

To jsou tvrdá slova, byť v relativně sametové formě. Drazí bratři a sestry, co je třeba dodávat? "Kdo čteš - rozuměj." (Matouš, 24:15).

Matka církev nám říká jasně:

Není žádný arcibiskup pražský a není žádný metropolita, protože osoby, které se za takové považují, nebyly ustanoveny kanonicky. 

Drtivá většina církví Ekumenický patriarchát v tom pochopitelně podporuje. Proč? Protože takové je kanonické právo, které je základem života pravoslavných  církví.

Síla pravoslaví je v pravdě a jednotě!

Patriarcha říká, že naši hierarchové se vzdali pravdy a tím odmítli jednotu svatého pravoslaví.

To je tragédie naší místní církve. Jedinou cestou je zvrátit nekanonické kroky a udělat vše podle práva.

III.
MINISTERSTVO KULTURY ČR

Máme tu ale ještě jeden důsledek toho, že nemáme kanonického arcibiskupa pražského. Ministerstvo kultury ČR nechce vladyku Jáchyma zapsat jakožto statutárního zástupce pražské eparchie, přestože, a to musíme všichni uznat, vladyka Jáchym učinil vše možné i nemožné v přesvědčování, aby ho Ministerstvo zapsalo.

Je ironií, že Ministerstvo zajímá naše kanonické právo více než nás samotné... Ministerstvo kultury říká jasně:

  1. Dodržujte své právo,
  2. zvolte kandidáta, který na eparchiálním shromáždění získá v regulérní ústavní volbě 2/3 hlasů a
  3. my ho zapíšeme, nikoho jiného nikdy nezapíšeme.

Pro Ministerstvo také žádný pražský arcibiskup v současné době není, ačkoli respektuje, že vladyka Jáchym se tak označuje.

Jak z toho ven? Jedině řádnou volbou arcibiskupa - přesně podle ústavy a tradice. Tj. řádnou volbou hlasováním na shromáždění a hlasování by mělo být tajné (dle tradice). A samozřejmě by mělo být více kandidátu, jinak lze volbu právně zpochybnit. Pokud eparchiální rada neschválí více kandidátů (budou-li samozřejmě navrženi) z toho důvodu, že "my přeci už arcibiskupa máme, tak na co další kandidáty?" - je to proti duchu ústavy a potenciálně právně napadnutelné, takže není jisté, zda takovou volbu Ministerstvo uzná, o sesterských církvích nemluvě. Musí být vícero kandidátů, jinak se budeme dál točit v nekanonickém kruhu.

IV.
MŮŽE VLADYKA JÁCHYM VŮBEC BÝT ARCIBISKUPEM?

Je tu ještě vážná otázka kanonické způsobilosti vladyky Jáchyma - zda vůbec může být kandidátem?

Je nepochybné, že porušil základní apoštolské pravidlo (15.), když jakožto vikář, pro kterého podle ústavy platí, že "Rozsah pravomoci a odpovědnosti pomocného biskupa písemně vymezí eparchiální biskup", opustil svou eparchii a bez požehnání svého eparchiálního biskupa se nechal "zvolit" arcibiskupem pražským a přešel do eparchie jiné. 

15. apoštolské pravidlo říká: "Když někdo — kněz, diákon nebo vůbec kdokoli z kléru, zanechav své místo přejde na jiné, a úplně se přemístiv žíti tam bude bez vůle biskupa svého, takovému velíme nesloužiti, obzvláště neuposlechl-li biskupa, volajícího ho k návratu. Setrvá-li v tomto bezpráví - nechť jako laik v obecenství zůstává."  

To potvrdilo i 15. pravidlo 1. sněmu, které k tomu ještě dodává: "takový nechť je navrácen do církve (eparchie), kde byl vysvěcen (na biskupa).

33. apoštolské pravidlo dokonce vyžaduje při přemístění i existenci "představujícího (doporučujícího) listu", tj. něčeho, co může vystavit pouze a jenom příslušný eparchiální biskup.

No a jak již bylo zmíněno výše, vladyka Jáchym se nemůže stát eparchiálním biskupem, protože nemá bohoslovecký DIPLOM. Z toho rovněž neexistují výjimky.

Tudíž je vladyka Jáchym z pohledu kanonického práva naprosto nezpůsobilý byť se jenom ucházet o pražskou (či jinou) katedru.

I kdyby ho ale Posvátný synod uznal kanonicky způsobilým (což by bylo zvláštní, vzhledem k faktické kanonické realitě, která je průkazná a není jen otázkou názorů/diskuze - z řady důvodů vladyka Jáchym kanonicky způsobilý není, to jsou prostá fakta), tak logicky nesmí být kandidátem jediným, jelikož jeho zvolení by za takových okolností bylo velmi pochybné, obzvláště pak, kdyby to bylo prostřednictvím veřejného (nikoli tajného) hlasování.

Je tu ale další problém. Je zcela evidentní (viz. komuniké a dopis Patriarchy ministrovi), že dokud vladyka Jáchym neučiní pokání ve svých nekanonických činech, tak ho Ekumenický patriarchát neuzná i kdyby ho zvolili 99% většinou. Taková jsou pravidla Svaté Pravoslavné Církve již 2000 let.

Co se stane, když teď eparchiální shromáždění zvolí vladyku Jáchyma, aniž by nejprve učinil pokání v nekanonickém chování? Naše "izolace od zbytku pravoslavného světa" (abych citoval dopis Jeho Všesvatosti Patriarchy Bartoloměje) bude již trvalou. Následně logicky přijdeme o autokefalitu a Ekumenický patriarchát nám pravděpodobně pošle svého zástupce, který převezme správu církve.

Důležitou otázkou je, co se stane, když teď vladyku Jáchyma eparchiální shromáždění nezvolí? 

NESTANE SE VŮBEC NIC ŠPATNÉHO. Vůbec nic.  Máme statutárního zástupce (otce Marka), takže z pohledu práva a fungování církve je vše v pořádku, není a nebude tu žádný problém. Jediný, pro koho by nezvolení vladyky Jáchyma bylo asi problém, je sám vladyka Jáchym, protože pak přirozeně bude muset přestat se nazývat arcibiskupem pražským a bude muset opustit Prahu. Ale pro církev jako takovou v tom nebude nic negativního. Budeme hledat vhodné kandidáty - minimálně dva tu jistě máme.

Vladyka Jáchym by se také mohl ucházet, učiní-li pokání (mimo jiné před Patriarchou a sesterskými církvemi) avystuduje-li teologii (s diplomem). A až zvolíme kanonického arcibiskupa pražského, tak následně sněm může zvolit kanonického metropolitu naší autokefální církve, jelikož toho dle kanonického práva v současné době taktéž nemáme, stejně jako nemáme arcibiskupa pražského.

 V.
VÝČET VŠECH MOŽNÝCH VARIANT VÝVOJE V NEJBLIŽŠÍ DOBĚ

1. varianta

Vladyku Jáchyma "zvolí" prostřednictvím "potvrzení" - tj. písemného hlasování - sbírání podpisů (něco jako petice)

VÝSLEDEK: Ministerstvo vladyku nezapíše, protože by to bylo v rozporu se zákonem.

2. varianta

Eparchiální rada zamítne všechny kandidáty kromě vladyky Jáchyma a vladyka se bude na eparchiálním shromáždění ucházet jako jediný kandidát ve volbě.

VÝSLEDEK: Eparchiální shromáždění bude trvat na odvolání eparchiální rady za to, že se zpronevěřila svému poslání a bude trvat na zrušení volby arcibiskupa pražského, následně bude zvolena nová eparchiální rada, která možná vladyku Jáchyma do volby ani nepustí. To by byl zvláštní scénář, ale je velmi reálný.

3. varianta

Eparchiální rada zamítne všechny kandidáty kromě vladyky Jáchyma a vladyka se bude na eparchiálním shromáždění ucházet jako jediný kandidát ve volbě, kde ho zvolí většinou, ale menší než 2/3 většinou.

VÝSLEDEK: Ministerstvo ho nezapíše.

4. varianta

Eparchiální rada zamítne všechny kandidáty kromě vladyky Jáchyma a vladyka se bude na eparchiálním shromáždění ucházet jako jediný kandidát ve volbě, kde ho zvolí více než 2/3 většinou.

VÝSLEDEK: Ministerstvo ho možná zapíše, možná ne (mohou vzniknout podezření, že tu jsou volební anomálie s manipulačním potenciálem, obzvláště bude-li se hlasovat veřejně, nikoli dle tradice pražské eparchie - tajně),Ekumenický patriarchát vladyku Jáchyma ale rozhodně neuzná.

5. varianta

Bude vícero kandidátů a vyhraje vladyka Jáchym, ale menší než 2/3 většinou.

VÝSLEDEK: Ministerstvo ho nezapíše, Ekumenický patriarchát ho neuzná.

6. varianta

Bude vícero kandidátů a vladyka Jáchym vyhraje 2/3 většinou.

VÝSLEDEK: Ministerstvo vladyku pravděpodobně zapíše, ale Ekumenický patriarchát ho neuzná, čímž prohloubíme absurditu a izolaci

Tady si dovolím osobní názor: Šlo by patrně o nejhorší scénář pro naši církev vůbec, protože vladyku Jáchyma by uznal český stát, ale v žádném případě ne Ekumenický patriarchát a další autokefální církve, což by znamenalo, že by se naše církev ocitla v bezvýchodné situaci. 

7. varianta

Bude vícero kandidátů a vyhraje jiný kandidát, na rozdíl od vladyky Jáchyma bude fakticky kanonicky způsobilý (tedy skutečně kanonicky způsobilý - prokazatelně, dle faktů, nikoliv jen podle svého vlastního názoru či názorů jiných lidí), avšak získá méně než 2/3 hlasů.

VÝSLEDEK: Ministerstvo nikoho nezapíše; Ekumenický patriarchát si alespoň trošku oddychne, protože se jedná o znamení, že voliči ctí kanonické právo.

8. varianta

Bude vícero kandidátů a vyhraje jiný kandidát, na rozdíl od vladyky Jáchyma bude fakticky kanonicky způsobilý (tedy skutečně kanonicky způsobilý - prokazatelně, dle faktů, nikoliv jen podle svého vlastního názoru či názorů jiných lidí), a vyhraje 2/3 většinou.

VÝSLEDEK: Ministerstvo vítěze zapíše, Ekumenický patriarchát i další církve ho uznají, vyšlou své zástupce na intronizaci, pak bude sněm, který zvolí kanonického metropolitu. A my se vrátíme do rodiny kanonických pravoslavných církví.

ZÁVĚR

 Nic si nenalhávejme, taková je, drazí otcové, bratři a sestry, faktická kanonická realita. Bohužel. Jediným východiskem je dodržovat kanonické a státní církevní právo a napravit nezákonnosti. My nemáme v současné době ani pražského arcibiskupa, ani metropolitu - žádný nebyl zvolen kanonicky, tudíž nejsou vůbec. 

 Až na pár církví vladyku Rastislava coby metropolitu a vladyku Jáchyma coby pražského arcibiskupa nikdo neuznává a neuzná (pokud neučiní pokání a nebudou zvoleni kanonicky, což u vladyky Jáchyma nepůjde, protože je kanonicky nezpůsobilý), jak prokazuje absence oficiálních pověřených zástupců autokefálních církví na intronizacích a absence oficiálních písemných blahopřání jménem té které konkrétní autokefální církve (protože účast na intronizaci nebo písemná blahopřání/vyjádření jsou skutečnými důkazy uznání, na rozdíl od skupinových fotografií. Žádné fotografie ani soukromá ústní vyjádření neznamenají samozřejmě vůbec nic, jsou jenom projevem společenské slušnosti.

A zejména pak explicitní vyjádření Ekumenického patriarchátu v komuniké a v oficiálním dopisu mluví neoddiskutovatelně a vyvracejí všechny demagogické proklamace o tom, kdo všechno prý vladyku Jáchyma (coby arcibiskupa pražského) a vladyku Rastislava (coby metropolitu) uznává. 

A nic na tom nezmění ani křik, výhrůžky a osobní útoky, ani vernisáž fotografií z Ruska, ani "srdceryvné" glosy - fakta jsou fakta a kanonické právo i oficiální dokumenty mluví jednoznačně.

S úctou,
bratr Cyprián
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Zdroj: Sůl a země

Dopis do redakce Sůl a zeme od věřícího Pražské pravoslavné eparchie

Vážená redakce, vzhledem k tomu, že Vaše stránky jsou hojně navštěvované a netrpí nesmyslnou cenzurou, tak bych si Vás dovolil požádat, abyste toto publikovali jako došlou poštu. Děkuji.

Přes rok se naše církev utápí v letargickém zoufalství. Přes rok věřící doufají, že se to změní. Zprvu jsme vkládali své naděje do našeho Pána, ale také do biskupů, v rukou kterých byly a jsou veškeré prostředky k řešení této neúnosné krize. Ale biskupové Církev zklamali a skoro se mi chce říct, že zradili. Pošlapali tradice, poplivali kánony a zařídili si vše tak, jak to pouze a jenom jim samotným připadalo nejlepší. Jednali bez ohledu na právo, bez ohledu na rady Konstantinopolského patriarchátu, bez ohledu na logiku a základní lidskou slušnost. A nejen že toho nelitují, ale jsou na to dokonce hrdí (všichni tři, nejen ten, komu tak velí příjmení). Možná to mysleli dobře... Ale biskup není od toho, aby něco "myslel dobře", biskup je od toho, aby to dobře dělal. A když toho není schopen - nemá být biskupem. A měřítkem jsou výsledky. Tak jaký je výsledek?

Díky naším biskupům jsme se zostudili před celou republikou, před státem a národem, který naši církev živí. Zostudili jsme se i před sesterskými církvemi. A v pravoslavném světě stojíme mimo zákon. Zatím jsme stále kanonickou církví, to ale nebude mít dlouhého trvání. Členové synodu nám nalhávají (a možná i sobě), že je vše v pořádku, že jde jenom o nedorozumění a díky Bohu alespoň Moskva nám rozumí a časem jejímu příkladu budou následovat všechny církve. Pokrytecká hloupost. Vladyka Jáchym lže o úctě k patriarchovi Bartolomějovi, přitom mu svým jednáním (obrazně) plive do tváře. Jsme k smíchu i k pláči celému světu. Mnozí si o nás myslí, že jsme trapní hlupáci, že jsme nesvéprávní. Mýlí se?

Proč si nalháváme, že je vše v pořádku, že se nás všech toto vlastně netýká? Že máme biskupy, kteří "vědí něco víc" a vše uvedou do pořádku? Proč neřekneme "ne" této nekončící nezákonnosti? Je na čase, aby každý z nás řekl, že už nebudeme tolerovat nezákonné jednání. Říct "ne" porušování kánonů. Říct "ne" ostudě, kterou nám vladyka Jáchym (který o sobě prohlašuje, že on je náš bůh), ale nejen on, dělá před českým státem, českým národem, místními a zahraničními církvemi. Říct "ne" lžím, hlouposti, neschopnosti, pýše a pokrytectví, kterým se vedení naší církve stále více prezentuje. Distancovat se od nezákonnosti a tím naše biskupy donutit jednat v souladu s kánony. Donutit je učinit pokání, vzít zpět všechny nezákonné činy a jednat pouze a jenom v souladu s kánony a ústavou. Jinak velmi brzy tyto starosti mít nebudeme, protože žádná Pravoslavná církev v Českých zemích a na Slovensku už nebude. Doslova nebude.

Jsem jenom prostý hříšník, nesnažím se nikoho soudit. Ale fakta jsou zřejmá a je třeba je říkat nahlas. A soudný člověk by měl své chyby uznat, otočit se, omluvit se a vše napravit, jinak je, s prominutím, blázen. Nejde o lidi, ale o jejich činy.

Prostý věřící z Pražské pravoslavné eparchie.

Zdroj: Sůl a země

Protestní akce proti návštěvě biskupa Jáchyma ve Františkových Lázních v sobotu 26.7.2014

Tuto sobotu 26. července 2014 u příležitosti svátku sv. kyjevské kněžny Olgy a 125 let od vysvěcení chrámu budou pravoslavní věřící v nejstarším pravoslavném chrámu v České republice ve Františkových Lázních protestovat proti návštěvě biskupa Jáchyma.

Protestní akce je namířena proti přítomnosti biskupa Jáchyma na chrámovém svátku nejstaršího pravoslavného chrámu v České republice a proběhne poklidným způsobem. Chrám sv. Olgy je znám také tím, že v něm 65 let sloužil otec Jan Křivka, který zemřel loni v říjnu. Otec Jan Křivka byl několikrát nejvyššími poctami vyznamenaný válečný hrdina z II. světové války. Jako příslušník Svobodovy armády zažil bitvu v Dukelském průsmyku. Volyňští Češi, kteří ve velké většině přijali pravoslaví již v 19. století, se po válečné Heydrichiádě stali oporou nově obnovené Československé Pravoslavné církve. Jednou z opor byl právě válečný hrdina Jan Křivka, který byl vysvěcen na kněze již v roce 1949.

Proto je polovina ze 125 let existence chrámu spjata s působením otce Jana Křivky. Za tu dobu prošel chrám několikanásobnou rekonstrukcí. Otec Jan Křivka založil několik pravoslavných církevních obcí a zasloužil se také v 70. letech o generální opravu chrámu sv. Petra a Pavla v Karlových Varech, který je dnes majetkem podvorje patriarchy moskevského a celé Rusi v České republice. Při správě chrámu otci Janu Křivkovi pomáhala nejen jeho rodina, ale také četné rodiny z řad volyňských Čechů, Ukrajinců, Rusínů z Podkarpatské Rusi a Slováků.

O životě otce Jana Křivky se podrobně dočtete například zde:
http://www.pametnaroda.cz/witness/index/id/2388
nebo z televizního dokumentu zde:
http://www.ceskatelevize.cz/porady/1185258379-cesty-viry/411235100051004-nevyzpytatelne-krivky-zivota/

Nástupcem vloni zesnulého otce Křivky se stal otec Vít Metoděj Kout, který patří k věrným zastáncům samozvaného sektářského vedení otce Jáchyma v Pravoslavné církvi v českých zemích. Proti otci Jáchymovi se velmi jasně staví celá hluboce věřící rodina otce Jana Křivky, zejména pak jeho vnuci Ondřej Chrást a Jan Křivka nejmladší.

O chrámovém svátku proběhla také diskuze na Facebookových stránkách církevní obce, spravovaných o. Koutem. Vnuk otce Křivky Jan Křivka nejmladší doslova napsal:

"Doposud jsem se v církvi s takovou neúctou a falešností nesetkal. Jelikož můj dědeček celý svůj život proti takovým projevům bojoval, je pro mě těžké se s tímto smířit. Jsem si jistý, že kdyby dědeček žil a byl při síle, tak vl. Jáchyma vyžene z našeho chrámu s klackem v ruce."

Toto bylo okamžitě správcem diskuze o. Koutem smazáno, proto Jan Křivka nejml. doplnil:

"Moc bych si přál, aby došlo k usmíření a nápravě, ale cenzura, mazání příspěvků, či zatajování důležitých skutečností není cestou k řešení."

(Celá konverzace před smazáním je přílohou tohoto článku)

Další vnuk otce Jana Křivky, Ondřej Chrást byl dlouholetý zaměstnanec ústředí Pravoslavné církve a kterého nynější nekanonické a pravoslavným světem neuznané vedení místní Pravoslavné církve persekvovalo téměř jako prvního, organizuje malou protestní akci proti přítomnosti vl. Jáchyma na liturgii. Věřícím a duchovním poslal email, ve kterém píše:

"Naše akce u příležitosti svátku sv. Olgy se bude konat cestou tzv. nejmenšího odporu, nechceme nějaké významné konflikty, které by jen více a více rozjitřovali rány, které všichni cítíme."

Dále Ondřej Chrást ve svém dopise pokračuje:

"... nechceme, aby tito lidé zneužívali práci dědečka a celé naší rodiny, k čemuž teď neustále dochází. Proto chceme spolu s Vámi oslavit tento svátek zvlášť a v souladu se světovou pravoslavnou církví, nikoliv jako sekta mimo světové pravoslaví."

V závěru se vyjadřuje k církevní situaci:

"Kritická situace v naší Církvi trvá již více než rok a půl. Během této doby se situace neuklidnila, ba právě naopak, Církev, Tělo Kristovo, trpí více a více. Věřícím je odpíráno přijímání Svatých darů, kněží jsou persekvováni, zastrašováni a věřící jsou stále více a více zmateni. Světové pravoslaví se od tohoto nekanonického vedení zcela odvrátilo a jednoznačně podporuje kanonickou stranu sporu, vladyku Simeona. Ještě bude nějakou dobu trvat, než napravíme dlouho a složitě budovanou reputaci vůči českému státu."

Dle vyjádření Ondřeje Chrásta bude akce poklidná a bude vrcholit na místním hřbitově panychidou za otce Jana Křivku a tragicky zesnulého bratra Pavla Chrásta, který byl v chrámu sv. Olgy rovněž jako všichni vnuci otce Křivky desítky let žalmistou, a dále dodává:

"Protestní akci již podpořila celá řada věřících církevní obce. Někteří na protest zůstanou doma a chrámového svátku se nezúčastní, někteří, spolu s námi přijdou na místo vzdát úctu svaté Olze, této patronce chrámu, který je naším domovem."


V souvislosti s rozjitřenou atmosférou v Církvi vydáváme následující prohlášení ve formě otevřeného dopisu:

otče Metoději a otče Serafíme,

Vy, vladyka Jáchym a další podporovatelé samozvaného vedení Pražské eparchie se oháníte údajně kanonickou autoritou posvátného synodu naší místní církve, ve které perzekvujete poctivé křesťany jen proto, že váš údajně posvátný synod neuznávají a proto jsou oni podle vášich představ "nekanoničtí". Všechny věřící a duchovní na Internetu i v soukromí šmírujete, jestli se nechovají "podezřele".

Dovolujeme si Vás upozornit na to, že synod je posvátný jen tehdy, když jeho členové sami dodržují posvátné kánony a jen tehdy, když jsou rozhodnutí jeho členů uznávána světovými pravoslavnými církvemi. Jen tak se může Synod těšit blahodati Svatého Ducha a nazývat se pravoslavným a posvátným.

Jenže shromáždění tří biskupů Rastislava, Jáchyma a Juraje, které samo sebe pyšně nazývá posvátným synodem a násilím si vynucuje poslušnost, bylo označené za nekanonické a všechna jeho rozhodnutí za neplatná. Proto si toto shromáždění tří biskupů může o nějaké kanonicitě a posvátnosti nechat jen zdát.

Jasně to říká odstavec I. a II. komuniké Posvátného Synodu Matky Církve - Konstantinopolského patriarchátu ze dne 1.4.2014 a bylo to několikrát zopakováno, jako například v dopise Jeho Všesvatosti Patriarchy Bartoloměje Ministerstvu kultury České republiky. Proto není vladyka Jáchym jako arcibiskup pražský ani uznán ani zaregistrován českým státem.

To byste chtěli označit za nekanonické vzbouřence a lháře i Jeho Všesvatost Patriarchu Bartoloměje a všechny pravoslavné vladyky na celém světě, kteří vás neuznávají stejně jako naši místní duchovní a věřící, na které si u nás doma troufáte a trestáte je za to, že se na rozdíl od Vás drží pravoslavné jednoty?

Prosíme Vás, otče Metoději, otče Serafíme a další přisluhovači vladyky Jáchyma, najděte v sobě křesťanskou odvahu a ukončete to šílenství. Rozbíjíte světové pravoslaví. Uznávají vás jen v Moskvě a jejích satelitech, dobře víme proč a dobře víme za jakých podmínek. Přestaňte si ničit svoji duši a ubližovat svým bližním.

Kristus uprostřed nás

redakce Soli země

Dopis Konstantinopolského patriarchy Bartoloměje Ministerstvu Kultury ČR

"Neodpovědnost, nezralost, nedostatek soudnosti a církevního étosu ve správě československé církve poškozuje jednotu Pravoslaví."

Konstantinopolský patriarcha Bartoloměj napsal Ministerstvu kultury ČR dopis, ve kterém popisuje důvody rozhodnutí Posvátného Synodu Konstantinopolského patriarchátu, proč nelze uznat vladyku Rastislava metropolitou a Jáchyma arcibskupem a proč považuje všechna jejich rozhodnutí za neplatná. Takto to bylo zveřejněno 1. dubna 2014 v samostatném komuniké.

(zde je odkaz na toto samostatné komuniké Posvátného Synodu Ekumenického Patriarchátu)

Zpráva o tomto dopise se do naší redakce dostala až dnes od orgánů státní správy ČR, které tuto záležitost začaly řešit.

Kdo a proč se snažil a stále snaží po tak dlouhou dobu tyto informace před vladykou Simeonem zatajit a stále ho pomlouvat? Proč oficiální místa Pražské pravoslavné eparchie neříkají svým věřícím pravdu a namísto toho je stále krmí lživými zprávami, že se situace brzy uklidní (například zde text o. Jukla) a že jednání v Cařihradu dopadla dobře (například zde závěry delegace vladyky Rastislava po návštěvě Ekumenického patriarchátu), přestože oficiální zpráva z patriarchátu to nepotvrdila (zde je oficiální zpráva z patriarchátu)?

Brzy přineseme další informace.


Český překlad dopisu Patriarchy Bartoloměje, ve kterém odsuzuje nekanonické chování pánů Rastislava, Juraje a Jáchyma (v dopise jsou takto jmenováni bez biskupských titulů) a konstatuje izolaci místní církve od zbytku pravoslavného světa.

Consulate General of the Czech Republic in Istanbul, č.j. 336/2014
Ministerstvo kultury ČR, č.j. 24399/2014

Jeho Excelence Daniel Herman, ministr kultury České republiky

Vaše Excelence,

s hlubokým zármutkem a velkým znepokojením Vás tímto patriarším dopisem chceme důvěrně seznámit s nešťastnými okolnosti, do nichž upadla naše dceřiná Církev, autokefální Pravoslavná Církev v českých zemích a na Slovensku, čímž je ohrožena právoplatnost pravoslaví ve Vaší zemi a obávané uskutečnění rozkolu se stává citelnější realitou.

Locum Tenens (metropolitní správce) Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku Jeho Excelence Simeon se na nás obrátil vzhledem nekanonickým skutkům při volbě a jmenování pravoslavných hierarchů v autokefální Církvi Vaší země jako na Ekumenický Patriarchát, který má odpovědnost v první řadě za jednotu pravoslaví po celém světě a jako Matka Církev také za pravoslavnou Církev ve Vaší zemi, a požádal nás o zásah. Vyslyševše jeho žádost, pověřili jsme výbory našeho Synodu pro mezipravoslavné záležitosti a pro kanonické záležitosti, aby přijaly zde v našem Ctihodném středisku zástupce obou frakcí výše uvedené Církve a vedly s nimi diskuzi. Našemu církevnímu a pastýřskému úsilí o dosažení řešení se bohužel postavila v cestu neochota delegace, která zastupovala "Primase" místní Církve, veřejně uznat tyto kanonické anomálie.

Proto jsme my a členové Posvátného Synodu Ekumenického Patriarchátu vydali dne 1. dubna 2014 přiložené komuniké, v němž je uvedeno, že První Stolice Pravoslavné Církve, která je též Matkou Církví tamější místní Církve, společné s dalšími deseti kanonickým autokefálními Pravoslavnými Církvemi, s výjimkou Patriarchátu moskevského a antiochijského a Pravoslavné Církve v Polsku, neuznávají nově zvoleného "Primase" a to z důvodu rozpoznaných nekanonických skutků při jeho volbě. V důsledku toho neuznáváme úkony, které Pravoslavná Církev v českých zemích a na Slovensku označuje za ."kanonické". Měli bychom také zdůraznit, že "Primas" uvedené Církve nebyl pozván na zdejší Synaxis hlav všech Pravoslavných Církví začátkem března. Vyloučení ze Synaxis jasně ilustruje vážnost celé věci, neboť "Primas" je tak izolován od zbytku pravoslavného světa.

Dále jsme nedávno obdrželi znepokojivé informace týkající se tříčlenného Synodu uvedené církve složeného z Rastislava, Juraje a Jáchyma, kteří hlasovali pro odvolání arcibiskupa Simeona z pastýřských povinností bez jeho souhlasu. Poté následovaly další nekanonické skutky na zasedání eparchiální rady brněnské eparchie. Bylo nám řečeno, že předtím, než se toto zasedání sešlo, arcibiskup Simeon kvůli nepřítomnosti tajemníka odešel. Po jeho odchodu biskup Jáchym nekanonicky svolal členy eparchiální rady, s nimiž je spojen, a pokračovali v zasedání, během kterého odhlasovali odvolání arcibiskupa Simeona a zároveň jmenovali eparchiálního správce jako jeho náhradu. Také bylo na dobu neurčitou suspendováno deset kněží a byl jim zakázán výkon kněžských povinností. Toto navíc vyústilo též v uzavření několika kostelů, které musely čelit ze strany nového církevního statu quo hrozbám násilí, citovému útisku a zastrašování v různých formách.

Tyto nekanonické a neetické skutky ze strany Hierarchů Pravoslavné Církve v českých zemích a na Slovensku, kteří jsou nyní v úřadu, hluboce rmoutí Ekumenický Patriarchát i nás osobně. Neodpovědnost, nezralost, nedostatek soudnosti a církevního étosu ve správě místní Církve poškozuje jednotu celé Pravoslavné Církve. Ekumenický Patriarchát bude, třebaže mu to působí bolest, považovat nadále úkony Pravoslavné Církve v českých zemích a na Slovensku za nekanonické, dokud nebude nalezeno kanonické řešení. Věříme, že civilní orgány Vaší země budou na tuto situaci brát zřetel při rozhodování ve věcech uznávání církevních orgánů ze strany státu.

Jsme Vám vděčni, že této nanejvýš naléhavé a závažné záležitosti Pravoslavné Církve věnujete pozornost a berete na ni zřetel. Pokud byste si přál, abychom Vám ve věci poskytli více informací, my i naši spolupracovníci bychom se velmi rádi sešli s Vašim zástupcem zde v Istanbulu. Můžeme také vyslat své zástupce k Vám, aby mohlo dojít k další diskusi o této nešťastné situaci.

Přejeme Vám i Vašim blízkým radostné a požehnané Velikonoce a zůstáváme v hluboké lásce a úctě.

V modlitbách Vaši
+ Bartoloměj
Arcibiskup Cařihradu - Nového Říma
a Ekumenický Patriarcha

Na Ekumenickém Patriarchátu dne 11. dubna 2014

Официальное заявление Константинопольского Патриархата и письмо в Министерство культуры ЧР

"Безответственность, неопытность, недостаток рассудительности и церковной этики в управлении поместной Церкви нарушает единство всей Православной Церкви."

Константинопольский патриарх Варфоломей направил в Министерство культуры ЧР письмо, в котором указал причины, по которым Священный Синод Константинопольского патриархата принял решение не признавать владыку Растислава митрополитом, а владыку Иоакима архиепископом и считать все их постановления недействительными. Это решение было обнародовано в отдельном коммюнике от 1-ого апреля 2014 года.

Факт наличия этого письма скрывался от верующих и от владыки Симеона до сего дня. Наконец, все стало явным, когда печальная ситуация вокруг Чехословацкой Православной Церкви вызвала интерес на официальном уровне, в том числе и вопрос вмешательства Русской Православной Церкви, которая пытается реализовать свои амбиции, поставив себя в позицию матери-Церкви для данной Церкви вместо Церкви Константинопольской.

читайте далее:

Очень провокационная статья, авторы которой осмелились использовать фотографией стамбульской мечети Султан Ахмед как символом Константинопольского патриархата основанного святым апостолом Андреем: Константинополю не удалось поставить под свой контроль Чехословацкую Церковь - острейшая борьба между Константинополем и Москвой за влияние в этой части православного мира.

Унизительно-благодарственное письмо самозваного митрополита Растислава, в котором Растислав выражает благодарность владыке Илариону: Поздравительное послание Блаженнейшего Митрополита Чешских земель и Словакии Растислава митрополиту Волоколамскому Илариону.

Под управлением Москвы состоилсь не только не-каноническое избрания митрополита Чехословацкой Церкви Растислава и архиепископа пражского Иоакима, но тоже прошла обширная чистка, в которой была наша поместная православная церковь очищена от большого количества особенно чешских священников, которые были отстранени от должности и сейчас безработными. Такой же результат заговора трех молодых епископов Растислава, Иоакима и Георгия при поддержке ОВЦС РПЦ против Матери-Церкви Константинопольской, которая нам в 1998 году даровала автокефальность.


Фоном этих событий являются:

Попытка вернуть церковный порядок к нижестоящей зависимости на Москве из коммунистических времен, когда РПЦ в 1951 году нелегально даровала нашей цекрви свою версию автономности но не признаной во всем православном мире.

Попытка построить у нас в Центральной Европе, кде Евросоюз и Шенгенская зона, базу для русской иммиграции и российских политических интересов под видом православия, традиционной славянской солидарности и многовековой дружбы между чешским и русским народами. Но наша собственная чешская культура, чешский язык и традиции включая старейших истоков христианства из Великой Моравы 9-ого века от святых Кирилла и Мефодия и международного (украинского, греческого и др.) и, следовательно, многокультурного характера помеснтной Церкви в этом процессе постепенной русификации следуются упускать из виду интереса нынешных новых священиков.

Попытка участвовать в реституции церковного имущества, которые по новому чешскому закону более чем 40 миллионов Евро (по мере 1.5 мил. каждым годом). Этому тоже помогает организационный хаос, где люди и имущество из структуры Московского Подворье в Чешской Республике смешиваются с людьми и имуществом в нынешнем руководстве чехословацкой Православной Церкви.

Письмо его Всесвятейшества Варфоломея Министерству культуры Чешской Республики

Генеральное Консульство Чешской Республики в Стамбуле, исх. № 336/2014
Министерство культуры ЧР, исх. № 24399/2014

Его Превосходительство Даниэл Герман, министр культуры Чешской Республики

Ваше Превосходительство,

с чувством глубокой скорби и огромного беспокойства хотим ознакомить Вас сим письмом с трагическими обстоятельствами, в которых оказалась наша дочерняя Церковь, автокефальная Православная Церковь чешских земель и Словакии, и в связи с которыми законность православия в Вашей стране находится под угрозой, а вероятность раскола становится реальностью.

Locum Tenens (управляющий митрополией) Православной Церкви чешских земель и Словакии Его Превосходительство Симеон в связи с неканоничностью избрания и назначения православных иерархов в автокефальной Церкви Вашей страны обратился к нам как к Вселенскому Патриархату, который несет ответственность, в первую очередь, за сохранение единства православия во всем мире, а также, как мать-Церковь, за православную Церковь в Вашей стране, попросив нас о вмешательстве. Вняв его просьбе, мы поручили комитету нашего Синода по межправославным отношениям и каноническим вопросам принять в нашем досточтимом учреждении представителей обеих фракций вышеупомянутой Церкви и провести с ними дискуссию. Однако преградой для нашего церковного и пастырского усилия стало нежелание со стороны делегации, представлявшей «предстоятеля» местной Церкви, открыто признать существующие канонические аномалии.

В связи с этим мы и члены Священного Синода Вселенского Патриархата опубликовали прилагаемое коммюнике от 1 апреля 2014 г., в котором заявляется, что Первый Престол Православной Церкви, т.е. мать-Церковь поместной Церкви чешских земель и Словакии, вместе с прочими десятью каноничными автокефальными Православными Церквами, за исключением Патриархатов Московского и Антиохийского и Польской Православной Церкви, не признают вновь избранного «предстоятеля» по причине выявленных неканоничных действий при его избрании. Как следствие этого мы не признаем действия, которые Православная Церковь чешских земель и Словакии называет каноничными. Следует также отметить, что «предстоятель» упомянутой Церкви не был приглашен на Собор глав всех Православных Церквей, имевший место в начале марта. Исключение из этого Собора дает понять всю серьезность положения, «предстоятель», таким образом, оказывается изолированным от всего православного мира.

Недавно мы также получили тревожную информацию, касающююся состоявшегося заседания Синода в составе трех человек – Растислава, Георгия и Иоакима, которые проголосовали за отстранение архиепископа Симеона от его пастырских обязанностей без его согласия. За этим последовали дальнейшие неканоничные действия на заседании епархиального совета Брненской епархии. Нам сообщили, что еще до начала этого заседания архиепископ Симеон покинул его из-за отсутствия секретаря. После его ухода епископ Иоаким неканонично собрал тех членов епархиального совета, с которыми находится в контакте, и продолжил заседание, во время которого был отстранен архиепископ Симеон, а вместо него назначен управляющий. Также на неопределенный срок было отстранено от должности десять священников с запретом исполнять их священнические обязанности. Это привело к закрытию нескольких храмов, которым пришлось противостоять угрозам насилия, ощутимому гнету и запугиванию в различных формах со стороны нового церковного статус-кво.

Эти неканоничные и неэтичные действия со стороны иерархов Православной Церкви чешских земель и Словакии, которые ныне находятся у власти, глубоко печалят Вселенский Патриархат и нас лично. Безответственность, неопытность, недостаток рассудительности и церковной этики в управлении поместной Церкви нарушает единство всей Православной Церкви. Вселенский Патриархат, хоть это и причиняет ему огромную боль, будет и в дальнейшем считать действия Православной Церкви чешских земель и Словакии неканоничными, до тех пор, пока не будет найдено каноничное решение. Мы верим, что государственные органы Вашей страны примут во внимание данную ситуацию при решении признания церковных органов со стороны государства.

Мы благодарны Вам за то, что Вы принимаете во внимание эти в высшей степени неотложные и серьезные обстоятельства Православной Церкви. Если Вам будет угодно получить более подробную информацию, мы и наши сотрудники с огромным удовольствием встретились бы с Вашим представителем здесь, в Стамбуле. Мы также можем отправить своего представителя к Вам, чтобы продолжить дискуссию об этой неприятной ситуации.

Желаем Вам и Вашим близким радостной и благословенной Пасхи и выражаем свою глубочайшую любовь и уважение.

Молитвенно Ваши
+ Варфоломей
Архиепископ Константинополя – Нового Рима

Вселенский Патриархат, 11 апреля 2014 года

Официальное заявление Константинопольского Патриархата

СТАМБУЛ. 1 апреля 2014 опубликовано коммюнике Константинопольского Патриархата относительно ситуации в Чехословацкой Православной Церкви. Патриарх Варфоломей, изначально стоявший на стороне местоблюстителя Симеона, митрополита Брно и Ольмюца, и не признававший результатов прошедших выборов, сформулировал свою позицию предельно жестко:

1. Избрание после отставки Архиепископа Христофора нового Предстоятеля Чехословацкой Церкви АрхиепископаРостислава не признается Константинопольским Патриархатом «в связи с каноническими нарушениями во время этих выборов».

2. Соответственно всякое действие иерархов Чехословацкой Церкви является антиканоническим и не признается Константинопольским Патриархатом.

3. Константинопольская Православная Церковь «как Мать-Церковь готова принять активное участие в урегулировании проблемы, призывает обе стороны продолжить переговоры и избегать каких-либо действий, которые могут усугубить сложившуюся печальную ситуацию в Чехословацкой Церкви».

Напомним, что по инициативе Константинопольской Православной Церкви в начале марта 2014 г. в патриаршей резиденции на Фанаре прошли переговоры между митрополитом Симеоном и представителями Архиепископа Ростислава - епископами Георгием и Иоакимом, однако они завершились безуспешно.

Pražská eparchiální rada odsouhlasila nové podezřelé utrácení

Pražská eparchiální rada na přání otce Jáchyma prosadila v tajném usnesení ze dne 16. června 2014 další mistrný ekonomický kousek. Pražští hospodáři odsouhlasili otevření účtu otci Štefanu Lohojdovi (nedávno jsme o něm psali v článku Návštěva v pravoslavném chrámu sv. Mikuláše v Lesné), aby si mohl čerpat miliony na nákup nového církevního objektu v Plzni.

Jáchymův (přesněji řečeno Dvořákův) nemyslící pražský hlasovací stroj tak znovu odsouhlasil rozhazování dalších milionů, které jsou podle Zákona 428/2012 Sb. o majetkovém vyrovnání s církvemi náhradou za ztracený prvorepublikový majetek vzniklý z tvrdé práce našich předků. Hlavně, že je z čeho rozdávat. Otec Štefan Lohojda bude zbytečně a nekontrolovaně utrácet za novou nemovitost a zodpovědnost za to zase ponese otec Marek. Tentokrát jsou miliony údajně potřeba ke zničení církevní obce v Plzni pod vedením otce Jana Polanského, který odešel z církevní jurisdikce nekanonického vedení pražské eparchie. Proto si otec Jáchym přeje v Plzni vytvořit sobě věrnou novou církevní obec a obec otce Jana z Plzně vyhnat (o situaci v Plzni jsme podrobně psali v článku: Zprávy z domova).

Křesťanské církve a náboženské společnosti v České republice se snaží občanskou veřejnost přesvědčit, že zákon o majetkovém majetkové narovnání (tzv. restituce) byl krok správným směrem. Ale nelegálním vedením uzurpovanou Pravoslavnou církev v českých zemích a na Slovensku to nezajímá, bezhlavě rozhazuje miliony a dělá ostudu nejen sobě i ostatním.

Zdoj: http://sul-zeme.cz/ (kráceno)