so11172018

Last update12:51:23 AM

Font Size

Profile

Menu Style

Cpanel
Back Jste zde: Domů Aktuality

Aktuality

Hořké ovoce vladyky Jáchyma - otevřený dopis

Vážený vladyko Jáchyme, jste v funkci pražského arcibiskupa již čtvrtý měsíc, takže už uplynulo prvních 100 dnů a můžeme začít hodnotit výsledky Vaší práce.

Jak jste si odpověděl na otázku, proč Ekumenický patriarchát dosud vaši volbu neuznal? Ekumenický patriarchát nemá žádné geopolitické zájmy na našem území kromě duchovní péče o kanonicky čisté pravoslaví, což dělá stejným způsobem na různých místech světa už skoro 2000 let. Vy tomu ale nechcete rozumět a raději žijete v pohádce, že ti "Turci" nás asi chtějí zotročit a byli nějak nesprávně informováni od nějakých zlých osob a že se to brzy nějak napraví, až se těch zlých osob zbavíte. To myslíte vážně? Opravdu si myslíte, že na Ekumenickém patriarchátě v Konstantinopolu sedí hlupáci, kteří od Vás potřebují poučit? Ostatně šanci vysvětlit jejich údajné omyly jste už měl, když jste tam letos v březnu byl. Proč jste přímo na místě jejich údajné omyly nenapravil?

Drahý vladyko Jáchyme, svoji kariéru biskupa jste začal v Hrubé Vrbce. Je to nejen monastýr, ale i památné rodiště našeho národního hrdiny a mučedníka sv. Gorazda. Je to místo spojené zároveň s naší novodobou pravoslavnou kulturou i s novodobými národními dějinami obecně. Vaším úkolem, kterým Vás pověřil Váš nadřízený eparchiální arcibiskup Simeon, bylo toto památné místo učinit kolébkou nového pravoslavného bratrstva a duchovní školou pro nové biskupy. Proč ale od Vás všichni utekli? Proč dnes církev nemá dostatek biskupů? Za to také mohl Ekumenický patriarchát, na který svádíte svoje dnešní neúspěchy? Výsledky Vaší práce tehdy v Hrubé Vrbce byly stejné, jako jsou dnes. Podobně jako dnes byly tehdy vaším ovocem hádky, bolest a ubližování lidským duším. Ale dnes už jde o celou církev.

Milý vladyko, tento otevřený dopis obsahuje sumarizaci hořkého ovoce, které se ve Vaší zahradě urodilo v době, kdy sedíte na trůnu pražského arcibiskupa. Vladyko Jáchyme, Vy možná máte pocit, že na Vás nespravedlivě útočím a že to jsou všechno lži a výmysly. Ale tohle je objektivní popis, co nového jste do místní pravoslavné církve přinesl. Děsím se toho, co ještě bude následovat. Proto si myslím, že požadavek Ekumenického patriarchátu na kanonicitu vznesený po dlouhé a poctivé analýze a také po dlouhé debatě přímo s Vámi (znovu připomínám Vaši březnovou návštěvu v Konstantinopolu) je oprávněný a vychází z přesných informací, které si Ekumenický patriarchát získal sám mimo jiné také přímo od Vás na základě Vašeho vlastního vystoupení. Do třetice tedy připomínám Vaši návštěvu v Cařihradu. Vy jste tuto návštěvu okomentovali jako úspěšnou, protože jste po návratu z cesty vydali tuto zprávu:


"Po spoločnom obede s Jeho Všesvätosťou patriarchom Bartolomejom, členovia tej istej komisie sa stretli na rokovaní s delegáciou našej miestnej Cirkvi, ktoré trvalo do neskorých večerných hodín. Na rokovaní sa preberali podrobnejšie otázky života Cirkvi za uplynulé obdobie. Rokovania boli vedené v konštruktívnom duchu, obe strany si vyjasnili svoje stanoviská a dohodli sa na ďalšej spolupráci." - Citace z tiskové zprávy Prešovské pravoslavné eparchie ze dne 2.3.2014, stejný text byl také zveřejněn na webových stránkách Pražské pravoslavné eparchie.


Jak je možné, že teď Vaši nejbližší spolupracovníci bezostyšně tvrdí, že "Turci" byli špatně informováni?

Vážený vladyko Jáchyme, vyjmenujme si konkrétně, co jste za ty tři měsíce na pražském trůnu udělal:

  • Váš nový ředitel úřadu je bohatý obchodník se stříbrem a bižutérií. (Předchozí ředitel úřadu pan ThDr. Jaroslav Šuvarský, PhD. si ho zvolil za svého nástupce, aby poté sám ustoupil do pozadí.) Tento člověk dnes rozhoduje o duchovních, jejichž malý plat je na hranici prostého přežití, ale i tohle málo jim bere. K tomu navíc po církvi létají trestní oznámení, různá obvinění a výpovědi jsou postiženým konstruovány tak, aby se dal využít paragraf o porušení pracovní kázně. Takže církev, která tyto svoje členy Vaším jménem vykopává na dlažbu, jim nebude platit ani odstupné a k tomu jim ještě přidá trestní oznámení. Ještě že dnes již není možné někoho odsoudit k trestu smrti za rouhání, jako to zneužili židovští klerici v době Pána Ježíše, když použili římskou státní moc k vykonání popravy. Děkuji Pánu Bohu, že dnes již takové zákony u nás neplatí.
  • Jsou svědectví, že dva Vaši nejbližší spolupracovníci se chlubí svými pistolemi a vyměňují si zásobníky s ostrými náboji. Víme, kdo to je. Takto se chovají pravoslavní kněží ve vysokém úřadě pražské pravoslavné eparchie? Chystají se snad na základě Vašeho rozkazu někoho zastřelit?
  • Proč jste poslal do Plzně tři gorily na otce Jana Polanského? Tito neznámí hromotluci v Plzni vnikli do chrámu a otce Jana Polanského hrubým způsobem zastrašovali. Co udělají tito lidé ve Vašich službách příště? Nebo o tom nic nevíte?
  • Do církve jste vpustil ducha materialismu. Církev řídí expert pomocí metod koučingu a vědeckého managementu. Mluví se o optimalizacích, řízení lidských zdrojů, atd. Zůstalo ve Vaší církvi vůbec ještě nějaké místo pro Pána Boha? Jaké je dnes pod Vašim vedením vlastně poslání církve? Je to ještě evangelizace a nebo už jen řídíte církev jako soukromou firmu? Jistě, aby to tolik nebilo do očí, tak jste tohoto člověka vysvětil na kněze, přestože víte, že byl několikrát rozvedený a znovu ženatý. Proč člověk s takovou životní zkušeností najednou touží po kněžství? Je to vůbec kanonicky v pořádku? Vždyť svoji současnou funkci manažerského poradce v církvi by mohl vykonávat úplně stejně jako laik. Jaký je tedy skutečný důvod jeho svěcení?
  • Jak také jistě víte, v Brně byla celý týden na návštěvě vzácná divotvorná ikona Matky Boží pomáhající k obměkčení zlých srdcí. Přivezl ji otec Jozef Fejsák. Přivezl ji z Ruska, milý vladyko Jáchyme. Ale vy jste tuto událost zcela ignoroval. Co špatného Vám otec Jozef udělal, že si kvůli tomu nevšímáte ani takové vzácnosti, která je navíc z Ruska? Proč jste nijak nereagoval na upřímnou snahu vás všechny duchovně propojit a dát možnost se společně sejít? Nebo tu ikonu Matky Boží a její účinek považujete za bezvýznamné, protože jiné osobní věci považujete za důležitější? Nebo jste snad měl z účinku té ikony strach? Teď je ve Vámi řízené církvi takový chaos, že se mezi sebou neshodnete ani na tom, na čem se neshodujete.
  • Otázka pomoci povodněmi postiženému Srbsku a Bosně. Jak snad víte, rychlá a profesionální pomoc je v tuto chvíli dvojnásobná pomoc. Proto jsme se rozhodli využít služeb profesionálních charitativních organizací (mimochodem vašich bývalých kolegů z doby, když jste ještě nebyl pravoslavný). Opět jste podobně jako u zázračné ikony tuto informaci od nás ignoroval. Naše informace, jak lze Srbsku a Bosně efektivně pomoci, byla dokonce vymazána na Vámi kontrolovaných webech. Po několika dnech se potom objevila jiná informace, že sami zahajujete svoji vlastní sbírku na svůj účet. Na rozdíl od naší nabídky ale bez možnosti zaplatit dar přímo přes internet z platební karty. Jak to vlastně máte zajištěné? Jak to je transparentní? Už jste si projednal se zastupitelstvím Srbské republiky formu předání této pomoci? Kdy si myslíte, že by Vaše pomoc mohla dorazit na postižená místa? Nebude pozdě? Jak bude předávání pomoci na místě probíhat? Nechápu, proč jste odmítl využít služeb profesionálů, kteří už na postižených místech dávno pracují. Napadá mě jen jedno vysvětlení: Snaha o Vaše vlastní zviditelnění. Není to náhodou tak, že doufáte, že by vás eventuálně mohli Srbové konečně uznat až tam k nim přijedete se vší parádou? Proč jste dal přednost vlastní slávě před skutečně efektivní a rychlou pomocí postiženým lidem?
  • Dnešní cyrilometodějská pouť do Mikulčic byla jen ubohé torzo oslav z minulosti. Není zvláštní, že v mnoha minulých letech byly tyto poutě za veliké účasti věřících doprovázeny krásným slunečným počasím, ale letos podobně jako vloni, se nad Vámi i obloha mračila?

Vážený vladyko Jáchyme, do poměrů v místní pravoslavnou církví jsem se ponořil již déle než před rokem. Za tu dobu jsem poznal spoustu věcí, o kterých bych tu mohl mluvit. Například jsem došel k těmto zjištěním:

  • Ani jedna z tradičních Gorazdových i volyňských pravoslavných rodin (s výjimkou Šuvarských) Vás nepodporuje. Vaše podpora se opírá o konvertity z řad ateistů, protestantů a dalších různých církevních společenství, odkud pocházíte také vy sám.
  • Na rozdíl od Vás bývalý metropolita Kryštof vždy bral s noblesou a důstojností hříchy svých duchovních pod svoje křídla, mnoho chyb včetně vašich vlastních promíjel a dokonce sám dokázal odstoupit pro klid v církvi. Jenomže Vy skutečné nebo i jen domnělé hříchy svých bližních řešíte ultimativně: Namísto toho, abyste svoji pastvu léčil a přesvědčoval silou svých argumentů, tak se snažíte do země zadupat všechny, kteří se proviní jen tím, že s vámi nesouhlasí.
  • Nakolik se dívám kriticky na roli Ruské pravoslavné církve v krizi místní pravoslavné církve, tak musím konstatovat, že otec Nikolaj Liščeňuk z Karlovarského podvoří je velmi duchovní člověk a jistě nemůže z titulu zástupce Ruské pravoslavné církve schvalovat Vaše současné činy. Ruská pravoslavná církev v minulosti naší církvi pomáhala a velmi pečlivě dbala na dodržování církevních i obecně lidských pravidel a úzkostlivě ctila literu Písma, Svatých kánonů a Svatých otců. Jsou kroky, které nyní činíte, opravdu schválené Ruskou pravoslavnou církví? Informujete o svých krocích církev, která Vás jako jediná uznává a zřejmě si přejete, aby se stala vaší matkou namísto církve konstantinopolské?

Drahý vladyko, Vy si zřejmě vykládáte současné problémy ve své církvi jako spiknutí několika podle Vás zlých lidí proti svému arcibiskupovi, kterého musí všichni podřízení bezpodmínečně poslouchat. Ale to je jinak, ty aktivity, které se Vám nelíbí, jsou jen zoufalou snahou zastavit Vaši osobní válku proti vlastní pastvě. Ti otcové a jejich rodiny jsou věrní pravoslavné církvi a jen proto se dostali do opozice proti Vám. Měl byste pochopit, že krvácející duše potřebují Vaši pomoc, ale Vy je vydáváte supům na pospas. Chcete se s nimi vůbec ještě někdy obejmout jako bratři? Hledáte mír a pravdu a nebo jen hledáte argumenty, abyste si sám sobě mohl zdůvodnit, že je nutné se těch lidí navždy zbavit? Dobrý pastýř svým svěřencům otevírá srdce, obětuje se a lituje každé ztráty, ale Vy si berete na pomoc státní moc a svoje bližní likvidujete záměrně. Proto Vás za svoji osobu prosím:

Zastavte svoji ďábelskou jízdu. Ukončete svoje nerozumné a dětinské chování. Využíváte síly, které se vymykají Vaší kontrole. Dejte prostor k řešení krize v církvi Pánu Bohu. Nesnažte se všechno rychle zvládnout sám.

Někteří mi vytýkají, že mi do toho nic není, protože nejsem pravoslavný. Ale já zde nehájím jenom pravoslaví, ale obecně lidský zájem se chovat jeden k druhému ve vzájemné lásce a úctě, protože na rozdíl od zvířat jsme myslící bytosti obdarované rozumem a svědomím.

Na Vaší straně je jen bezohlednost a tvrdost. Neváháte činit rychlé kroky, nad nimiž se soudnému člověku točí hlava. Ale mohu Vám sdělit, že na té straně, kterou teď příkře trestáte, jsem mnohokrát slyšel slova, která zněla jinak, než znějí ta Vaše a Vašich pomahačů na adresu postižených.

Pražský arcibiskupský trůn (pomineme způsob, jakým jste ho dostal), jste získal v naději, že církev bude fungovat lépe než před tím. Máte teď opravdu pocit, že církev funguje lépe? Drahý vladyko, i kdyby ty vyhazovy byly skutečně oprávněné, proč je provádíte takovým zbabělým způsobem? Vy svým podpisem na dálku měníte osudy celých rodin. Proč se vyhýbáte osobnímu kontaktu s postiženými, proč si s nimi nepromluvíte, ale jen je z bezpečné vzdálenosti odstřelujete? Běžte svoje kroky obhájit mezi děti a manželky těch duchovních. Měl byste k tomu odvahu?

Drahý vladyko, mluvím k Vám upřímně jako křesťan a jako občan České republiky. Způsob, kterým se staráte o svoji pastvu je vidět i na úpravě vašeho zevnějšku. Nejste starec v pustině, ale arcibiskup pražský hlavního města České republiky v centru Evropy v 21. století. Víte, jak pečlivě nejen o svoji duši ale i o svoje tělo a zevnějšek dnes pečují monaši na Svaté Hoře například v monastýru Simonopetra? Vezměte si z nich příklad, prosím. Starejte se o svoje bližní i sám o sebe způsobem, který odpovídá dnešní době a naší zeměpisné poloze.

Drahý vladyko, jste reprezentantem církve, která je mně velmi blízká jakožto Čechovi a člověku aktivním v mezinárodním slovanském hnutí. Kdybych si Vás nevážil a nevěřil ve změnu k lepšímu, tak bych Vám tento dopis nepsal. Mám v nesmírné úctě svaté Soluňské bratry a všechny jejich následovníky nejen v dávné minulosti, ale i v moderních dějinách a křesťanství považuji za integrální součást naší kultury a vzdělanosti. Vy byste měl být také důstojným následovníkem svých slavných předchůdců. Proto se modlím k Vašemu duchovnímu otci Kirilovi z Trojicko sergejevské lávry, aby Vás jako svoje duchovní dítě navedl správným směrem.

V úctě Vás srdečně zdraví
doc. Ing. Vojtěch Merunka, PhD.

P.S.
Drahý vladyko Jáchyme, já si uvědomuji, že jste mě dosud naprosto ignoroval. Ale prosím zvažte, že jsem to také já, kdo potřebuje Vaši pastýřskou lásku a proto dnes cítím bolest, že to vypadá, jako kdybych s Vámi bojoval. Z tohoto důvodu Vás prosím, jestli si myslíte, že moje slova byla příliš silná, dejte mi vyrozumění a já svůj otevřený dopis stáhnu, i když si o jeho obsahu myslím, že je pravdivý.

Většina duchovních neuznává samozvaného a nekanonického vladyku Jáchyma

Dalších 14 kněží pražské pravoslavné eparchie neuznává vladyku Jáchyma

Dnes byl do Cařihradu odeslán dopis dalších 14 kněží pražské pravoslavné eparchie, ve kterém kněží deklarují věrnost své matce církvi Konstantinopolskému patriarchátu a jediné všeobecné svaté a apoštolské církvi a proto se distancují od vladyky Jáchyma.

české znění tohoto dopisu je:

otče Jáchyme,

v české části Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku zůstal jediný kanonický biskup, kterým je vladyka Simeon, kterého uznáváme jako svého jediného pastýře. My na rozdíl od Vás zůstáváme věrní naší Matce Cařihradské Církvi, od které jsme dostali v roce 1998 autokefalitu, na rozdíl od Vás zachováváme Pravoslavné Svaté Kánony a pravidla Svatých Otců, čímž na rozdíl od Vás zachováváme věrnost jedné obecné svaté a apoštolské pravoslavné církvi.

Bez svolení svého nadřízeného eparchiálního biskupa jste opustil místo vikárního arcibiskupa v moravské eparchii, abyste se nekanonicky a v rozporu s naší ústavou zmocnil pražského arcibiskupského trůnu, který Vám po právu nenáleží. Jak sám víte, Vaše volba nebyla uznaná většinou pravoslavných církví na světě. Ani Ministerstvo kultury České republiky, registrující orgán naší církve, Vás dodnes nezapsalo. Těmito činy jste přestal být kanonickým biskupem pravoslavné církve.

21 května 2014

předáno Jeho Všesvatosti Bartolomějovi, arcibiskupovi Konstantinopole a Nového Říma a ekumenickému patriarchovi

Naše redakce obdržela kopii podepsaného dokumentu v tomto znění, ale podepsaní si nepřáli svoje jména medializovat před širokou veřejností.

Zdroj: Sůl a země

Bratrstvo pravoslavné mládeže se distancuje od samozvaného a nekanonického vedení církve

Prohlášení členů Bratrstva pravoslavné mládeže v České republice

My, členové Bratrstva pravoslavné mládeže v České republice (dále BPM), vyjadřujeme svoji poslušnost arcibiskupu Simeonovi, Locum Tenens metropolitního stolce a jedinému uznanému zástupci naší místní církve celosvětovým pravoslavným společenstvím v čele s Ekumenickým patriarchátem.

V souladu s článkem II. úředního oznámení Ekumenického patriarchátu ze dne 1. 4. 2014 se distancujeme od založení a aktivit paralelní struktury BPM, jež vnikla mimo kanonicky vymezenou působnost naší církve a odmítla uznat vladyku Simeona v čele místního eucharistického obecenství. (cit. „Z tohoto důvodu každý běžný úkon této církve učiněný od takto výsledně zvoleného složení hierarchie této církve se stává nekanonickým a neuznaným Ekumenickým patriarchátem.“)

Na vědomí:

Jeho Všesvatost Bartoloměj, patriarcha konstantinopolský
Jeho Blaženost Jan, metropolita pergamonský, předseda synodální komise pro kanonické záležitosti Ekumenického patriarchátu
Jeho Vysokopřeosvícenost Simeon, arcibiskup olomoucko-brněnský
prot. Christophe D'Aloisio, prezident Syndesmos – světového sdružení pravoslavné mládeže

Originál zde: Úřední oznámení EP ze dne 1.4.2014 (řecky)

Český překlad zde: Úřední oznámení EP ze dne 1.4.2014 (česky a anglicky)

Ruský překlad zde: Úřední oznámení EP ze dne 1.4.2014 (rusky)

Zároveň akceptujeme rozhodnutí řádně zvoleného výkonného výboru (vzešlého z voleb dne 24. listopadu 2012 a jehož činnost nebyla řádně ukončena) o svolání valného shromáždění, jež je nejvyšším orgánem BPM.

Podepsáni:

Daniel Mrázek, viceprezident BPM
Ondřej Chrást, koordinátor BPM pro Pražskou Eparchii
Tatiana Chrástová, vedoucí ediční rady BPM
Petra Světlana Staufčíková, členka BPM, Praha
Marcela Mládková, členka BPM
Jan Křipač, čestný člen BPM, Praha
Ekaterina Stetsenko, sympatizantka BPM, Praha

Děkujeme ostatním mládežníkům, zejména z Prahy, za podporu. Pokud máte zájem svůj podpis připojit k originálu dopisu, který půjde na výše uvedené adresy, kontaktujte nás.

Děkujeme za pochopení

Dále prosíme o pomoc a připojujeme se k výzvě k pomoci srbskému národu při ničivých povodních.

Odkaz zde: Pomoc postiženému Srbsku a Bosně.

Bratrstvo pravoslavné mládeže v České republice

Zdroj: Sůl a země

Šestý pastýřský list vladyky Simeona

Šestý pastýřský list arcibiskupa Olomoucko-brněnského a správce metropolie Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku Simeona.

Vážené sestry a bratři, důstojní otcové,

Tento list je určen především pravoslavným Moravanům a Slezanům a všem, kdo jsou se mnou duchovně spojení a cítí se zmateni pastýřským listem vladyky Jáchyma uveřejněném ve 4. čísle letošního Hlasu pravoslaví str. 31 až 33.

Vladyka Jáchym tam o mě píše jako o bývalém arcibiskupu Olomoucko-brněnském Simeonovi a zmiňuje se o eparchiálním shromáždění, „na kterém bude volen eparchiální archijerej“.

Eparchiální shromáždění jistě bude svoláno, ale v ostatním se vladyka Jáchym hluboce mýlí. Biskupové se totiž volí doživotně a já nikam neodcházím, ani jsem se svého úřadu Olomoucko-brněnského biskupa nevzdal, jako to učinil se svým úřadem vladyka Kryštof, ani jsem nebyl sesazen řádným soudem. Proto nejsem bývalý arcibiskup Olomoucko-brněnský, ale současný. Smrt, odstoupení z vlastní vůle nebo odsouzení soudním biskupským tribunálem a následné zbavení hodnosti, to jsou totiž jediné tři způsoby, jakým biskup může opustit svůj stolec. Ústava, tuším, ještě připouští lékařské dobrozdání v případě klinické smrti.

Vladyka Jáchym také uvádí mé domnělé přestupky a výroky, na základě kterých bych měl být souzen. Jméno profesora Kountourise ze Sparty, který vyučoval na naší fakultě v Prešově a který byl v roce 1995 zvolen eparchiálním shromážděním a schválen naším posvátným Synodem, aby byl vysvěcen na biskupa žateckého, dnes u nás už mnozí nepamatují. Na základě telefonátu z Moskvy tehdy metropolita Dorotej jeho svěcení odložil. Od té doby bratr Kountouris čeká, až ho povoláme, chrání své panictví a vyučuje teologii na jedné z řeckých universit. Jeho zvolení u nás a potom odložení vysvěcení a návrat do vlasti pro něj znamenalo značné společenské ponížení, protože v Řecku mnozí žasli, jakého hrozného hříchu se musel dopustit, když byl odvolán takřka zpod biskupských světících rukou. Nikdo v Řecku nepřipustí, že by stačil jeden telefonát. Mluvil jsem o bratru Kountourisovi a jeho vysvěcení s vladykou Rastislavem a on se vyjádřil celkem kladně. Faktem zůstalo, že jsem bratra Kountourise nesvětil a žádné peníze jsem státu nevrátil, a měl-li jsem něco takového v úmyslu, jak soudí vladyka Jáchym, by bylo dost těžké dokazovat. Také nebyl svolán soudní tribunál, který by mne soudil (biskupa dle kanonických předpisů soudí sbor dvanácti biskupů, ne méně). Takže jsem stále zákonný Olomoucko-brněnský arcibiskup se všemi pravomocemi a ve všech moravských pravoslavných chrámech by mělo být vzpomínáno mé jméno na veliké ektenii, na velikém vchodu a po písni „Jest vpravdě důstojno“. Na Moravě, pokud se zrovna nenachází v chrámě ještě jiný biskup, stačí vzpomínat jen mé jméno.

Ještě o pravomocích vladyky Jáchyma. Byl na Moravě zvolen a vysvěcen na mou žádost jako můj pomocný biskup. Bylo vzato v úvahu mé stáří a bylo úkolem vladyky Jáchyma vykonávat práce, které mu uložím. Uložil jsem mu trvalou péči o moravské mnišstvo, dozor nad našimi farnostmi ve Švýcarsku a Francii a aby jednou za dva měsíce mne navštívil k biskupské poradě a k projednání dalších úkolů. Navštívil mne pouze jednou za celou dobu svého působení, mnišstvu se nevěnoval, zahraniční farnosti nenavštívil ani jednou. Do pražské eparchie odešel bez mého požehnání a působí tam bez mého souhlasu. Také v současné době na Moravě koná činy, ke kterým jsem ho nepověřil a za které nejsem zodpovědný. Je mi to líto.

Vladyka Jáchym mě také nazývá bývalým metropolitním správcem, v čem se rovněž mýlí, protože za správce metropolitního stolce Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku mne uznávají skoro všechny pravoslavné autokefální církve a myslím, že většina našich věřících. Jak je známo, metropolitní správce je jmenován, když odejde církvi metropolita, který je její hlavou, a jeho funkce platí do chvíle, kdy je ustanoven metropolita nový. Protože metropolita je současně arcibiskupem pražským nebo prešovským, musí se nejdřív Svolat v uprázdněné eparchii eparchiální shromáždění, které zvolí svého biskupa. Ten je ustanoven arcibiskupem své eparchie. Pak je svolán sněm, který zvolí metropolitu a dotyčný arcibiskup zde vystupuje jako jeden ze dvou kandidátů, z nichž se metropolita volí. Sněm byl opravdu svolán, ale nebylo zachováno to, co mělo předcházet: nebyl řádně zvolen pražský arcibiskup, ale jmenován až na sněmu, což je porušení řádu. Stalo se tak proto, že si věřící pražské eparchie nedali vnutit kandidáty, které nechtěli.

Všichni v naší církvi si přejí klid a jednotu a mnozí se domnívají, že jí mohou dosáhnout a přitom nevidět slzy v pražské eparchii zaviněné zištností a bezohledností a snad i zabedněností několika duchovních. Prožili jsme právě svatou Paschu a toužíme obejmout druh druha. Vystačí nám moudrost a láska k tomu, abychom všechny zbylé překážky odstranili?


S láskou a požehnáním Váš
+Simeon
Arcibiskup Olomoucko-brněnský a metropolitní správce
Olomouc 16.května 2014

Věřící a duchovní utíkají od samozvaného a neuznávaného vladyky Jáchyma

Dopis otce Jana Polanského vladykovi Jáchymovi

Kristus vstal z mrtvých!
Vážený vladyko Jáchyme,

oznamuji Vám, že Pravoslavná církevní obec Plzeň, která je největší církevní obcí v Pražské pravoslavné eparchii, celá odchází z Pražské pravoslavné eparchie pod ochranu vladyky Simeona.

Celý život jsem spolu se svojí pastvou věrný jedné obecné svaté a apoštolské pravoslavné církvi. Na rozdíl od Vás zůstáváme věrní naší Matce Cařihradské Církvi, od které jsme dostali v roce 1998 autokefalitu, a na rozdíl od Vás zachováváme Pravoslavné Svaté Kánony a pravidla Svatých Otců.

Nesouhlasíme s Vaším násilným přeorientováváním naší místní pravoslavné církve pod Moskevský patriarchát, které nás odděluje od kanonické jednoty s ostatními pravoslavnými církvemi na světě. Nesouhlasíme s tím, aby Ruská pravoslavná církev ovládala a tunelovala naši vlastní Pravoslavnou církev v českých zemích a na Slovensku. Ruská pravoslavná církev je nám váženou sestrou, která pro naší církev v minulosti mnoho učinila, ale není naší matkou a už vůbec není naší velitelkou, která by nám jako svým vazalům dávala jen tolik svobody, kolik jí budeme projevovat poslušnosti a loajality.

Vážený vladyko Jáchyme, od vaší volby arcibiskupem pražským v Prešově již uplynulo více než 100 dní. Jak sám víte, tato volba nebyla uznaná většinou pravoslavných církví na světě, protože byla provedena v rozporu s naší ústavou i kánony. Ani Ministerstvo kultury České republiky, registrující orgán naší církve, Vás dodnes nezapsalo. Během této doby jste však na arcibiskupském trůně, který Vám po právu nenáleží, učinil mnoho autokratických a špatných rozhodnutí a prohlášení, které naši církev dovedly na pokraj zkázy.


mitr. prot. Mgr. Jan Polanský
duchovní správce pravoslavné církevní obce Plzeň
13. května 2014

Na vědomí dáno vladykovi Simonovi,
Jeho Všesvatosti Ekumenickému patriarchovi Bartolomějovi a
Ministerstvu kultury České republiky

Zdroj: Sůl a země

Dokument Ekumenického Patriarchátu k problému s RPC

...Vladyka Jáchym není kanonicky zvolený arcibiskup pražský a vladyka Rastislav není kanonicky zvolený metropolita Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku. Všechny zahraniční pravoslavné církve (kromě Ruska a Antiochie) uznávají pouze vladyku Simeona jako metropolitního správce...

Ekumenický patriarchát včera vydal rozsáhlý dokument o problematických snahách Ruské pravoslavné církve získat mezi světovými pravoslavnými církvemi prvenství (nyní je RPC na pátém místě v pořadí všech pravoslavných církví). V dokumentu se píše i o místní církvi.

V dokumentu se připomíná, že podle podmínek Tomosu z roku 1998 bere Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku jako znak duchovní jednoty s Matkou Církví od Ekumenického patriarchátu Svaté myro.

V dokumentu se říká, že metropolitní správce Simeon měl právo požádat Ekumenický patriarchát o pomoc s krizí v místní církvi. V otázce řešení sporů v místních církvích je zdůrazněna zodpovědnost Ekumenického patriarchátu za řešení těchto sporů v místních pravoslavných církvích soustředěných okolo Ekumenického patriarchátu. Dokument dále připomíná, že Ekumenický patriarchát má nejen právo z titulu Matky Církve řešit problémy místních církví, ale má také jako jediný právo svolávat Μείζονος καί Ὑπερτελοῦς Συνόδος všech pravoslavných církví. Tímto způsobem má Ekumenický patriarchát s předsedajícím Ekumenickým patriarchou jako jediný mezi pravoslavnými církvemi právo, bude-li to na tomto velkém synodu odsouhlaseno, zbavovat trůnu biskupy ostatních pravoslavných církví. Pravomoci Ekumenického patriachátu a Ekumenického patriarchy jsou tedy nejen v otázkách udržení jednoho dogmatu víry, ale také výkonné v otázkách řízení místních církví.

Dále se v dokumentu píše, že po odstoupení metropolity českých zemí a Slovenska vladyky Kryštofa v roce 2013 se metropolitní správce vladyka Simeon po zlovolném vyhnání dvěma arcibiskupy a jedním pomocným biskupem, kdy byl na místě metropolitního správce nahrazen jedním z nich, aby byl tentýž později opět nekanonicky zvolen metropolitou, obrátil na Ekumenický patriarchát s prosbou o řešení situace. Ekumenický patriarchát spolu s většinou ostatních církví tyto nekanonické činy neuznal a prohlásil je za neplatné. To znamená, že vladyka Jáchym není kanonicky zvolený arcibiskup pražský a vladyka Rastislav není kanonicky zvolený metropolita Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku. Zahraniční pravoslavné církve s výjimkou Ruské pravoslavné církve a Antiochijské církve následují rozhodnutí Ekumenického patriarchátu a uznávají jen vladyku Simeona jako metropolitního správce.

V otázce místní Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku ještě tento dokument doplňuje, že když v roce 1948 arcibiskup pražský Sawatij požadoval převést místní československou pravoslavnou církev z Ekumenického patriarchátu pod Moskevský patriarchát, byla mu dána odpověď, že to není možné, protože Matkou Církví je již Ekumenický patriarchát. Tři roky potom v roce 1951 dostala místní církev autokefalitu z Moskevského patriachátu, který ale k tomu vzhledem k výše uvedenému neměl oprávnění. Proto nebyla tato autokefalita v pravoslavném světě uznávána kromě satelitů Moskvy. Plné uznání autokefality mohla místní Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku dostat až po skončení období komunistické totality z rukou Ekumenického patriarchátu v roce 1998.

Celý dokument najdete zde: http://www.ec-patr.org/docdisplay.php?lang=gr&id=1882&tla=gr nebo také zde: http://www.ec-patr.org/arxeio/avidou-ravenna.pdf

Zdroj: Sůl a země

Odpověď vl. Simeona na akci vl. Juraje

Metropolitní správce Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku vladyka Simeon se vyjádřil k akci vladyky Juraje v Rusku. Jeho odpověď na dotaz zahraničních médií zní takto:

Hluboce lituji nynější akce a prohlášení jeho vysokopřeosvícenosti vladyky Juraje, které byly udělány v důsledku nekanonického jednání mladých biskupů. Vladyka Juraj nazval Ruskou církev jako "Matku Církev", když spolusloužil s Moskevským patriarchou Kirillem.

Dokonce i student prvního ročníku teologie ví, že naše Matka Církev je Ekumenický Patriarchát, který nám poslal sv. Cyrila a Metoděje.

Ruská Pravoslavná Církev má také svoji Matku Církev, kterým je Ekumenický Patriarchát.

Pravoslavná Církev v českých zemích a na Slovensku získala samostatnost (autokefalitu) v roce 1998 od Ekumenického Patriarchátu.

Nesprávně udělená autokefalita (v roce 1951), kterou jsme před tím obdrželi od Moskevského Patriarchátu nebyla uznávána ostatními místními pravoslavnými církvemi, dokud jsme se nevrátili do kanonického stavu (čili potvrzením autokefality Ekumenickým Patriarchátem v 1998).

Prosím všechny o jejich modlitby, aby trápení naší církve brzy skončilo.

U příležitosti Svátku Vzkříšení Vám i čtenářům přeji pevné zdraví a požehnání vzkříšeného Pána.

Kristus vstal z mrtvých.

----------

originál zde: http://www.romfea.gr/ektakta-nea-2/24019-2014-04-26-20-00-57

Zde je jediná dostupná informace o takzvaném udělení autokefality Moskevským patriarchátem v roce 1951. Originální text se zřejmě nedochoval, dnes existuje pouze zpráva o něm v časopise Журнал Московской Патриархии: Prohlášení 1951.

Zde je plné znění potvrzení autokefality Ekumenickým patriarchátem z roku 1998. Tento dokument na rozdíl od mnohem prostšího sdělení z roku 1951 obsahuje konkrétní prováděcí předpisy a pravidla. Tento oficiální dokument připodepsalo 12 vladyků a patriarchů světových pravoslavných církví a následně byl tento dokument uznán všemi pravoslavnými církvemi na světě: Tomos 1998.

Návštěva vl. Juraje v Rusku otevřela konflikt mezi Ekumenickým a Moskevským patriarchátem

Ruské a řecké zpravodajské servery podrobně informují o cestě vladyky Juraje s doprovodem do Ruska dne 24.4.2014, která otevřela konflikt mezi Ekumenickým a Moskevským patriarchátem.

Vladyka Juraj se svým doprovodem (také se zástupci ruské církve na Slovensku) sloužil v Trojicko-Sergejevské lávře spolu s patriarchou Kirillem. Patriarcha Kirill mimo jiné ve své řeči zdůraznil, že ruská církev udělila československé církvi autokefalitu, což vladyka Juraj svými slovy v děkovném projevu potvrdil, když hovořil o místní československé církvi jako o dceři ruské církve.

Tato prohlášení patriarchy Kirilla a vladyky Juraje se považují za odmítnutí sdělení Ekumenického patriarchátu ze dne 1.4.2014 a vyjádření nezájmu o postavení Ekumenického patriarchátu ve společenství světových pravoslavných církví. Místní československá církev se tímto krokem oddělila od většiny pravoslavného světa a stala se závislou na ruské církvi.

Zde je jediná dostupná informace o takzvaném udělení autokefality Moskevským patriarchátem v roce 1951. Originální text se zřejmě nedochoval, dnes existuje pouze zpráva o něm v časopise Журнал Московской Патриархии: Prohlášení 1951.

Zde je plné znění potvrzení autokefality Ekumenickým patriarchátem z roku 1998. Tento dokument na rozdíl od mnohem prostšího sdělení z roku 1951 obsahuje konkrétní prováděcí předpisy a pravidla. Tento oficiální dokument připodepsalo 12 vladyků a patriarchů světových pravoslavných církví a následně byl tento dokument uznán všemi pravoslavnými církvemi na světě: Tomos 1998.

zprávy v ruštině: http://www.patriarchia.ru/db/text/3636886.html

zprávy v řečtině: http://www.agioritikovima.gr/rosiki/item/31564...

Zdroj: Sůl a země

Pravoslavná církev už má první miliony z restitucí. Způsob jejich užití vyvolává pochybnosti

V pravoslavné církvi se po odstoupení vladyky Kryštofa rozhořel boj o kontrolu nad více než jednou miliardou korun z církevních restitucí. Prvních 38 milionů už doputovalo na účet církve, která pod novým vedením zamýšlí poskytnout půjčku ve výši 24 milionů korun za účelem splátky úvěru na rekonstrukci hotelu v Praze, který církev pronajímá soukromému provozovateli. Okolnosti půjčky proto vzbuzují pochybnosti o tom, nejde-li o vyvádění peněz mimo církev.


„Eparchiální rada opravňuje statutárního zástupce eparchie k podepsání smlouvy o účelově vázané půjčce ve výši 24.000.000,- s pevně stanoveným úrokem 5% a dobou trvání do července 2036 se společností Orea Imera, s.r.o. zastoupenou panem Ioannisem Moutsopoulosem za účelem splátky úvěru na rekonstrukci nemovitosti v ulici V Jámě, Praha (Hotel Icon) u organizační složky Oberbank AG pobočka Česká republika (předmětná nemovitost je vlastněná Pravoslavnou církví v českých zemích a je zastavena výše zmíněné bance jako záruka za úvěr společnosti Orea Imera, jehož prostřednictvím byla budova rekonstruována),“ stojí v dokumentu, který mají ParlamentníListy.cz k dispozici.

Redakce proto požádala o vyjádření nového pražského arcibiskupa Jáchyma (vlastním jménem Roman Hrdý). „Toto jsou interní záležitosti naší Eparchiální rady a Hospodářského odboru, tedy řádně zvolených orgánů. O ničem podobném se ještě zdaleka definitivně nerozhodlo, nyní se jen radíme, jak pozitivně vyřešit problémy, které naše eparchie má, stejně jako je má každá organizace,“ sdělil Jáchym.

„Až se o jakékoliv hospodářské otázce definitivně poradíme a rozhodneme, jak ji řešit, bude to transparentně zveřejněno, k tomu ale ještě zdaleka nedošlo,“ uvedl Jáchym s tím, že už na dotazy ParlamentníchListů.cz dále nechce reagovat.

Nový pražský arcibiskup tedy slíbil, že se věc transparentně projedná a zveřejní. ParlamentníListy.cz budou sledovat, zda se tak skutečně stane. Zástupci hotelu se k věci nevyjádřili.

Rušení farností

V církvi v současné době navíc dochází k rušení farností, takzvaných eparchií, jak se stalo například v Chomutově. Přitom jde o samostatně hospodařící jednotky, které mají vlastní IČO. Podle informací zevnitř církve nejsou tyto farnosti řádně zlikvidovány a jejich majetek je převáděn pod pražskou obec. To je mimo jiné v rozporu s pravoslavnou ústavou, která uvádí, že farnost může být zrušena pouze tak, že se sama rozpustí, nikoliv nařízením shora.

Pomoc přišla z Ruska

V rozporu s církevními pravidly má být i odvolání vladyky Simeona, někdejšího olomoucko-brněnského arcibiskupa a metropolitního správce. Simeon byl odvolán v Praze 9. prosince Jáchymem a slovenským arcibiskupem Rastislavem. V odvolání Siemeona jim údajně pomáhal metropolita Hilarion Volokolamský, který je vysoko postaveným biskupem Ruské pravoslavné církve a kvůli tomu ten den dokonce přiletěl do Prahy.

Také samotné zvolení Jáchyma pražským arcibiskupem a slovenského arcibiskupa Rastislava hlavou církve nebylo v souladu s kánony pravoslavných. Volby se odehrály 11. ledna v Prešově. „Rastislav byl protiprávně zvolen metropolitou v českých zemích a na Slovensku a můj bývalý pomocný biskup Jáchym bez mého vědomí, souhlasu a požehnání abdikoval na svoji funkci a byl jmenován lžisynodem, který jsem nesvolal, arcibiskupem pražským. A tyto volby, jak je nám oběma jasné, nejsou kanonické,” napsal den po této volbě v dopise konstantinopolskému patriarchovi Bartolomějovi Simeon.

Ekumenický patriarcha Bartoloměj, který je mezi všemi světovými pravoslavnými církvemi včetně ruské církve uznáván jako první mezi rovnými a který je také hlavou Konstantinopolské církve, která československé pravoslavné církvi v roce 1998 udělila samostatnost, se již názorů dnes již bývalého olomoucko-brněnského arcibiskupa Simeona zastal. Poprvé tak učinil v dopise z konce minulého roku. V něm označil Simeonovo odvolání za neplatné a prosincové jednání biskupů Rastislava, Juraje a Jáchyma vůči němu za nezdravé a svévolné.

Poté se počátkem letošního dubna objevila další informace, že Ekumenický konstantinopolský patriarchát neuznal ani jmenování Jáchyma na post arcibiskupa pražského ani volbu vladyky Rastislava s tím, že všechna rozhodnutí členů nově zvoleného vedení místní církve po kritickém synodu z prosince loňského roku jsou považována za nekanonická a nejsou uznávána.

Konstantinopolský patriarchát jako první mezi rovnými, a současně pro zdejší pravoslavnou církev mateřská církev, společně s ostatními 11 autokefálními církvemi daly tuto skutečnost jasně najevo svou neúčastí na intronizaci obou biskupů. Této slavnosti byli účastni pouze představitelé ruské a antiochijské pravoslavné církve. V jiném dokumentu byl Rastislav označen jako „persona non grata".

Do hry vstupuje majitel realitní kanceláře

Na místo po někdejším olomoucko-brněnském arcibiskupovi a dočasném metropolitním správci Simeonovi má údajně zálusk olomoucký podnikatel a shodou okolností majitel realitní kanceláře DACHI, s.r.o. Marek Novotný, který byl pravoslavně vysvěcen a dostal se tak do vedení církve. S firmou DACHI, s.r.o. a příbuznými Jáchyma je také údajně spojena interní mobilní síť pravoslavné církve. Ten, kdo tuto síť spravuje, má přístup k evidenci hovorů probíhajících mezi členy církve. ParlamentníListy.cz. v této záležitosti Novotného kontaktovaly, dosud však neodpověděl.

Kouzlení s překladem

Aby toho nebylo málo, bylo podáno trestní oznámení v souvislosti se zápisem Marka Krupici statutářem církve. Zápis Marka Krupici provedlo Ministerstvo kultury ČR a není vyloučeno, že se tak mohlo stát v důsledku podvodného jednání.

Marek Krupica se stal pražským správcem arcibiskupství dle rozhodnutí synodu ihned po loňské dubnové abdikaci Kryštofa, ačkoliv Krupica sám není biskupem, tak po několik měsíců rozhodoval o věcech, na které má kanonické právo pouze vysvěcený biskup. Poté, co vyšly najevo informace o tom, jak Krupica zneužívá svých pravomocí a dělá čistky nepohodlných duchovních, o čemž informovaly ParlamentníListy.cz (více například ZDE), vladyka Simeon jej z místa správce odvolal. Krupica to však nerespektoval a písemně obvinil Simeona ze senility. Tím začaly snahy o odstranění Simeona z vedení církve.

Jak ParlamentníListy.cz zjistily, ministerstvo totiž tehdy zapsalo Marka Krupicu jen na základě prosté kopie tohoto jmenovacího dekretu v jazyce českém a až přibližně po půl roce byla doložena pouze notářsky ověřená kopie, tedy pouze vidimace takto přizpůsobeného a doplněného překladu v češtině. Na námitky vznesené právním zástupcem vladyky Simeona a na návrh požadovaného zapsání Simeona statutárním zástupcem, jakožto jediného synodem řádně zvoleného a mezinárodně uznávaného správce církve, resort kultury doposud kladně nereagoval a změnu statutáře zrušením Krupici a zapsáním Simeona do registru doposud neprovedl. Nezapsali zatím ale ani Jáchyma, který, kdyby byla jeho volba pražským arcibiskupem mezinárodně uznána za kanonickou a ústavní, by měl být zapsán do těchto funkcí.

V této věci minulý týden zasedala rozkladová komise Ministerstva kultury ČR pod patronací ministra. ParlamentnímListům.cz to potvrdila mluvčí ministerstva Helena Markusová s tím, že jde o složitý případ. Podle posledních informací věc zatím není uzavřena. Jasněji by podle mluvčí mělo být po Velikonocích.

Právního zástupce vladyky Simeona se navíc podle informací ParlamentníchListů.cz Jáchym spolu se svými kolegy, kteří uchvátili moc v církvi, pokusil zastrašit a podal na něj stížnost advokátní komoře za údajně nedůstojné chování a že se jako neznámá osoba odmítl před nimi jako novými církevními hodnostáři legitimovat. Existuje dokument, který to dokazuje a který má redakce k dispozici. Ve skutečnosti je ale tento právník mnoho let známý v pravoslavné církvi, je z pravoslavné rodiny, kterou dokonce lidé z Jáchymova vedení navštěvovali a dobře znali.

Jáchym obvinění popírá

Jáchym veškerá obvinění popírá. Podle jeho slov se jedná jen o vymyšlené lži, které šíří neoficiální a skandální webové stránky, jak uvedl již dříve ParlamentnímListům.cz. Pravdivá a oficiální stanoviska jsou podle něj k dispozici pouze na jím kontrolovaných webových stránkách jednotlivých eparchií. „Jinak vám nebudu poskytovat žádné rozhovory, které jinak běžně poskytuji – viz nedávný rozhovor pro deník Právo o Ukrajině (pozn. red.: tento rozhovor však vyvolal rozhořčení ukrajinských věřících, kterým popřel právo na jejich svobodné a demokratické sebeurčení a tito, hluboce uraženi, spustili petici vyjadřující nesouhlas s Jáchymovými jednostranně proruskými názory) a nebudu se jako arcibiskup s nikým bavit o kdejakých drbech a pomluvách, které kdokoliv kdekoliv provokativně píše. V tom skutečně nevidím žádný smysl a hodnotu,“ prohlásil.

Jak to celé začalo?

Jáchym se stal pražským arcibiskupem po několikaměsíčním boji o moc v podobě intrik a zastrašování. Vše začalo, když metropolita Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku a pražský arcibiskup Kryštof vloni 12. dubna odstoupil poté, co byl v TV Nova, Blesku a dalších médiích obviněn členy své církve z toho, že má několik milenek a s nimi děti. Rezignoval podle svých slov pro jednotu církve. Ačkoliv byla obvinění proti němu pár dní po jeho rezignaci samotnými svědky odvolána, Kryštof nebyl dosud očištěn a povolán zpět do úřadu.

autor: Petr Kupka, parlamentnilisty.cz